Havla favorizují někteří bookmakeři v norském Oslu, kteří už přijímají sázky na letošní laureáty prestižního ocenění.
Bývalý disident a český prezident se na seznamech kandidátů objevuje pravidelně už od pádu komunistických režimů ve východní Evropě. Podle zdrojů ČTK postoupil v norském Nobelově institutu již několikrát do nejužšího výběru.
Václav Havel se poprvé ocitl na kandidátské listině v roce 1989. Tehdy ale dostal přednost tibetský duchovní vůdce dalajláma, následujícího roku pak prezident Sovětského svazu Michail Gorbačov.
V dalších letech Havla "porazily" ženy, barmská disidentka Do Aun Schan Su Ťij a guatemalská bojovnice za lidská práva Rigoberta Menchúová. Rok 1993 přinesl ocenění Frederiku de Klerkovi a Nelsonu Mandelovi za zrušení apartheidu v JAR.
Šestou nominaci si Havel vysloužil po roční přestávce v roce 1995, kdy byl ale oceněn britský vědec a aktivista Joseph Rotblat a jeho mírové hnutí Pugwashská konference o vědě a světových problémech.
Velkou šanci měl exprezident v roce 30. výročí sovětské okupace. Tehdy ale dostali cenu strůjci mírového plánu pro Severní Irsko John Hume a David Trimble. Naposledy byl Havel nominován loni, kdy byla vyznamenána íránská právnička Šírín Ebadíová.
Podle bookmakerů patří letos k dalším favoritům šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Muhammad Baradej nebo papež Jan Pavel II., tipovaný v loňském roce za jistého favorita.
Další známá jména mezi 194 navrženými jednotlivci a organizacemi patří šéfovi inspekčního týmu OSN v Iráku Blixovi či prezidentům Francie a USA Chiracovi a Bushovi. Toho však bookmakeři považují za outsidera.
Nobelův výbor vybral počátkem roku z nominací 20 až 30 jmen. Asi pět až deset kandidátů se každoročně dostává na "krátký seznam", z nějž při hlasování vzejde vítěz. Jméno nového nositele Nobelovy ceny za mír bude známo 8. října.
