|
Prezident na Blízkém východě |
Například v pondělí měl absolvovat jednání s vládcem Kuvajtu. Poté tisková konference, pak setkání se šéfem místního parlamentu, oficiální oběd, poté hned návštěva muzea válečných zajatců, kde měl také pronést projev, pak recepce, po ní jednání v Centrální budově Arabských organizací, koncert, oficiální večeře, jejíž začátek byl stanoven až na půl deváté večer.
Zatímco jeho místní partneři se při každém jednání střídají, prezident musí být všude.
Od Havla, jenž je stále v centru pozornosti, se očekává, že bude neustále koncentrovaný, bdělý a připravený reagovat na jakoukoliv poznámku partnera či tisku.
"Nemohu komolit jména a plést si jednu zemi s druhou. Musím vědět, o čem mluvím," řekl prezident před časem při podobné cestě.
Navíc musí i při přesunech bleskovým tempem nastudovat podklady pro další jednání až po detaily, jako je životopis člověka, s nímž bude mluvit. Je vždy dobré a žádoucí, aby dal najevo, že zná takové podrobnosti, jako je třeba počet dětí, záliby či zvláštní zásluhy toho, s nímž hovoří. Je dobré vědět a zmínit například to, že kuvajtský emír byl v Československé republice již v roce 1965.
Je třeba také vědět dopředu, jak vypadají různé ceremonie, jak koho oslovovat a rovněž znát i zdánlivě bezvýznamné detaily, jako že v Arábii je slušné vypít ne jeden ale přinejmenším dva nabízené šálky kávy.
V neděli večer si při státní večeři prezident potřásl rukou s více než dvěma sty lidí, kteří k němu v dlouhé řadě přicházeli.
K tomu všemu připočtěme přeskakování ze země do země, z města do města a z hotelu do hotelu. Změna časového pásma, byť i jen o dvě hodiny, člověka lehce dezorientuje a oslabí. Také počasí hraje svoji roli. V Perském zálivu jsou příjemné teploty přes 25 stupňů, ale místnosti jsou podle místních zvyklostí hodně vychlazeny, takže teplotní rozdíly jsou značné. To lidem s potížemi, jaké má Václav Havel, rozhodně nesvědčí.
To, stejně jako všudypřítomné mikroskopické částečky písku, které poletují vzduchem, a které člověk dýchá, mohlo rovněž přispět k rozvoji prezidentova onemocnění. Nemluvě o tom, že i zde, jak řekl Ilja Kotík, řádí také menší epidemie virózy.
