Je tento skličující obraz pravdivý? Nepochybně ano. Zcela jistě by ho podepsali voliči komunistů a sociální demokracie, strany národní a strany dělnické. Někteří třemi křížky.
Václav Havel byl geniálním kritikem poměrů v totalitním Československu. Ale pokud kritizuje takto tvrdě i poměry v demokratickém Česku, vyplývá z toho, že svých posledních dvacet let cítí jako zklamání. Kromě Václava Klause to byl totiž on, kdo měl zásadní vliv na to, jaký bude onen "postkomunismus", o kterém mluví.
Jako kritik totality byl Havel geniální i proto, že byl analytický, přesný, nezaujatý a do jisté míry shovívavý (i když ho režim za tu shovívavost vsadil na léta do žaláře). Když kritizuje kapitalismus, tuto jasnozřivost ztrácí. Byl schopen pochopit lidské motivace reálně socialistického papaláše. Méně už chápe lidské motivace zkorumpovaných, ale přece jen demokratických politiků a nás obyčejných milovníků konzumu – jako by sám nemiloval mercedesy.
Proti postkomunistické společnosti staví jakousi ideální, morální, kde by lidé měli kritéria, podle kterých by jednali.
Stanislav Gross si odnesl z politiky sto milionů – legálně. Vlastimil Tlustý deset let úspěšně zatlouká, kdo mu půjčil na domek – legálně. Dva příklady z praxe – je to korupce, nebo ne? O tom, že ze státních zakázek jsou financovány politické strany, se mluví už i nahlas, nikdo nic nedokázal.
Než byl zabit bývalý vekslák Mrázek, patrně ovládal rozsáhlou polomafiánskou říši a měl styky v nejvyšších kruzích. Další bývalí veksláci mají firmy a autosalony, stejně jako bývalí svazáčtí a komunističtí šíbři – ve světě tvrdého kapitalismu se dokázali rychle zorientovat.
Hypermarkety, shopping mally, diskonty (och, jak ošklivá slůvka) a velkosklady (och, jak ošklivé stavby) pořád rostou, protože dospělí rádi nakupují všelijaké tretky a děti zmrzlinu a vozí se na kolotočích přistavěných tam ze spekulativních důvodů. Ve skutečných chrámech není ani noha.
Ale pojďme se na poloprázdnou sklenici podívat jako na poloplnou. V Rakousku zavírají dívky do sklepa a krajní pravice měla 30 procent hlasů. Je to země sadistů? V Holandsku se pokusili zabít královnu. Je to země šílenců? V Americe rozpoutal prezident Bush zbytečnou nespravedlivou válku, lidé si napůjčovali víc, než mohli unést, Bernard Maddoff ukradl stovky miliard (víc, než ukradnou naši veksláci do konce světa). Je to země imperialistů, idiotů a zlodějů? Ve Velké Británii pěstují kult mrtvé princezny a ještě živého, byť hloupého fotbalisty. Je to země blbečků? A to nemluvím o Italech, jejich premiérovi a jeho vile...
Každá moderní a řádná země má spoustu vad a výstřelků, které jsou vidět mnohem víc než řádný, byť příkladný a humánní život většiny občanů. Média jsou (oprávněně) kritická a všechny vady jsou tak vidět pod zvětšovacím sklem.
Navzdory těmto vadám Evropská unie a s ní i Česko prožívá nejlepší léta v celé historii – léta blahobytu, míru, maximální svobody a minimální buzerace. Havlův sen o jakémsi ideálním světě se nesplnil, splnilo se však jeho střízlivé porevoluční přání – abychom jednou byli takovou normální zemí. Česko už jí skoro je. To neznamená, že by se nemělo vší silou bojovat proti korupci a zlodějství.
Velechrámy konzumu však k normalitě patří.
