Ve třetím, a tedy závěrečném kole projednávání se už bude dolaďovat jen výše podpory a délka vyplácení. Z tohoto pohledu má řada poslanců vůči nynějšímu návrhu výhrady.
Poslankyně US-DEU Taťána Fischerová považuje částky za malé. "Kulturně společenskou, politickou agendu bývalého prezidenta nelze zvládnout v jedné místnosti s jednou asistentkou," řekla.
Poslanec za ČSSD Antonín Seďa navrhl, aby bývalá hlava státu dostávala podporu tolik let, kolik jich dotyčný odsloužil jako prezident. Havel byl na Hradě téměř třináct let.
Komunista Ladislav Mlčák prosazoval za svůj poslanecký klub zamítnutí zákona. "Není dobré dávat peníze bývalému prezidentovi, když narůstá nezaměstnanost a rodiny mají hlouběji do kapes," řekl a dodal, že Havel už dostal odchodné ve výši 850 tisíc a má důchod 22 tisíc korun.
Exprezident si zatím platí veškeré náklady na provoz své kanceláře sám, měsíčně ho to stojí zhruba 150 tisíc. Většinu hradí z darů anonymních sponzorů.
Václav Havel měsíčně vydá až 250 tisíc
Václav Havel vydává měsíčně na provoz kanceláře 150 tisíc korun. Když vyrazí do zahraničí, musí připlatit dalších sto tisíc. Většinu toho mu zatím hradí různé nadace.
Zatímco poslanci si jen těžko ujasňují, jaké zaopatření si zaslouží exprezident, ten, kterého se to týká, se zatím obešel bez pomoci státu. Stát Václavu Havlovi zatím poskytl jen ochranku a vůz s řidičem.
Kancelář exprezidenta Havla sídlí ve čtyřech menších místnostech ve Voršilské ulici v centru Prahy, v paláci, který patří jeho někdejšímu kancléři Karlu Schwarzenbergovi.
Interiér Havlovi zařídil jeho oblíbený architekt a designér Bořek Šípek.
Z vlastních nákladů platí Havel nejen nájem, ale také platy tří zaměstnanců a další provozní náklady. Průměrně tak utratí 150 tisíc korun měsíčně. "Když se například jede na zahraniční cestu, náklady stoupají na dvě stě až 250 tisíc," říká Havlův tajemník Jakub Hladík.
Exprezident už dříve prozradil, že velkou část platí z darů sponzorů. "Není to pro mě finanční problém," řekl nedávno.
Těmito sponzory jsou podle Hladíka různé nevládní organizace, domácí i zahraniční. Které to jsou, Hladík neuvedl s tím, že dotyčné subjekty nedaly souhlas s uveřejněním svého jména. "Prostě taková dohoda není," dodal.
Od komerčních firem Havel peníze nedostává. "Neobcházíme firmy či něco podobného, prostě se žádná podporu nenabídla," dodal Hladík. Návrh na prezidentskou rentu Havel sleduje, ale nevyjadřuje se k němu.
A stejně tomu bylo i po středečním projednávání v parlamentu během druhého čtení návrhu zákona. Debata však nebyla tak bouřlivá jako v předchozích kolech. Jediná KSČM se postavila proti návrhu jako takovému.
Ten počítá s čistým měsíčním příjmem padesát tisíc korun a dalšími 50 tisíci korun na provoz a pronájem kanceláře, k tomu služební vůz s řidičem. Ale už se nepočítá s policejní ochrankou. Záleželo by na ministru vnitra, zda ji přidělí.
ODS, která měla dříve výhrady především k výši finančního zabezpečení, je s návrhem v podstatě spokojena. "Považujeme tento návrh za korektní, objektivní a nutný pro ocenění funkce minulého prezidenta," řekl za klub ODS poslanec Jiří Patočka.
