Havel se na Ústavní soud neobrátí

Prezident Václav Havel se podle svého mluvčího nehodlá kvůli guvernérovi ČNB obracet na Ústavní soud. "Pan prezident neuvažuje o žádném podání k Ústavnímu soudu. On nemá důvod, proč by to činil," prohlásil Ladislav Špaček. Obsah pátečního jednání Havla s vicepremiérem Pavlem Rychetským však nezveřejnil.
Rychetský přitom v sobotu řekl, že chce, aby vláda přistoupila na řešení, na němž se s prezidentem dohodli. "Řešení předložím vládě a udělám vše pro to, abych vládu přesvědčil, aby na něj přistoupila," uvedl.

Tůma zpochybňování jmenování odmítá

"Domnívám se, že bychom měli vycházet ze stávající ústavní praxe, a ta umožňovala panu prezidentovi toto jmenování učinit. Druhá věc je čistě praktická. Centrální banka těžko může být bez guvernéra a viceguvernérů. Takže pokud bychom zpochybnili ústavní praxi, tak by se ani nemohla usnášet bankovní rada," řekl v neděli večer v pořadu České televize Naostro.
Zároveň uvedl, že pokud se spor dostane k Ústavnímu soudu, bude jeho verdikt respektovat.

Podle pátečních informací zdroje blízkého prezidentské kanceláři nabídl Havel vládě smírné řešení ve sporu o jmenování Zdeňka Tůmy guvernérem ČNB. Prezident údajně také navrhl, že by vláda měla uznat legitimitu jmenování všech dosavadních guvernérů včetně toho posledního - Zdeňka Tůmy, a teprve poté by vláda nebo prezident podali stížnost k Ústavnímu soudu.

Zeman a Tošovský mi vyhrožovali, píše Havel, čtěte ZDE

Prezident se rozhodl k 1. prosinci jmenovat Tůmu guvernérem přes odpor premiéra Miloše Zemana, předsedy ODS Václava Klause i bývalého guvernéra Josefa Tošovského. Vláda jeho rozhodnutí zpochybnila nutností kontrasignace jmenování premiérem a chce, aby spor rozhodl Ústavní soud.

Vláda se bude v pondělí zabývat otázkou, zda se kvůli oprávněnosti jmenování Zdeňka Tůmy guvernérem ČNB na Ústavní soud obrátí.

Rychetský dohodu s Havlem neupřesnil
Rychetský však páteční dohodu s Havlem neupřesnil. Řekl jen, že jde o řešení velmi podobné tomu, které se objevilo ve sdělovacích prostředcích. Na dotaz, zda by se celý spor vyřešil uznáním legitimity dosavadních guvernérů ČNB vládou s tím, že by poté buď prezident nebo prezident a vláda společně požádali Ústavní soud, aby rozhodl o správnosti způsobu jmenování guvernéra, Rychetský odpověděl, že to považuje rozhodně za nezbyté. "Zpochybňovat všechna předchozí jmenování guvernérů znamená zpochybňovat i všechny předchozí akty, které v této zemi byly učiněny, to vláda nikdy neměla v úmyslu," zdůraznil.

Rychetský rovněž řekl, že považuje za nepochybné, že členy bankovní rady jmenuje suverénně prezident bez omezení, bez kontrasignace. Rychetský se však prý ztotožňuje i s nedávným výkladem, že se to nevztahuje na funkci guvernéra a viceguvernérů centrální banky.

Zpolitizování sporu vicepremiéra mrzí
Zpolitizování sporu prý Rychetského nesmírně mrzí a nešťastný je z toho i prezident Havel. "Myslím si, že jsme se s panem prezidentem shodli na velmi důležité věci. Ze sporu abych tak řekl hradních a vládních právníků se zcela nesmyslně stalo politikum, které je dokonce médii označováno za válku prezidenta s vládou," uvedl.

S prezidentem prý hledali řešení, které by tento případ vrátilo zpět do původní polohy. Dotazu, zda si prezident stěžoval na nějaký nátlak, který na něj měl kvůli jmenování Tůmy vyvíjet Zeman a Tošovský, se Rychetský vyhnul. "Pokud část tohoto rozhovoru byla osobní a byla určena jenom mně, nehodlám ji v žádném případě zveřejňovat," odpověděl.

"To, že jsem na něj vyvíjel nátlak slyším, nebo čtu poprvé z dnešní Mladé fronty," komentoval Zeman Havlova slova, že byl objektem předem smluveného a průběžně konzultovaného tlaku a že rozhovory se Zemanem a Tošovským měly místy charakter vydírání.