Barack Obama a Václav Havel na summitu EU-USA v Praze.

Barack Obama a Václav Havel na summitu EU-USA v Praze. | foto: Reuters

Havel psal historii NATO, vzpomínají diplomaté a vojáci

I před centrálou Severoatlantické aliance v Bruselu jsou vlajky na půl žerdi. Pro diplomaty a vojáky byl Václav Havel člověkem, který viděl dál. Mužem, který psal historii nejen České republiky, ale i NATO jako celku.

Václav Havel prosazoval prozápadní orientaci země. Nesmazatelně se zasloužil nejen o začlenění České republiky do Severoatlantické aliance. Podle bývalého velvyslance při NATO Karla Kovandy její historii sám psal.

Novou demokratickou republiku ještě ani neopustila euforie z listopadu 1989, ze zvolení nového prezidenta, nového parlamentu a nové vlády, a prezident Havel se podle něj už díval za roh. "Varšavská smlouva ještě existovala, alespoň na papíře, sovětská vojska ještě okupovala svá kasárna v ČSFR, ale prezident se svým periskopem už díval nad hladinu každodennosti, do nějaké kdovíjak vzdálené budoucnosti," řekl Kovanda.

Kovanda: Václav Havel psal historii Česka i NATO

Komentář natoaktual.cz

Havel tehdy v březnu 1991 letěl do Bruselu pozdravit nejvyšší orgán Severoatlantické aliance a generálního tajemníka Manfreda Wörnera. Jako první státník nové demokratické Evropy. "Připomněl ministrům, jak nás bolševik učil na NATO nahlížet: bašta imperialismu, vtělení samotného ďábla," vzpomněl Kovanda. Už tehdy prý hovořil o tom, že se NATO začne rychle transformovat a postupně vplyne do úplně nové bezpečnostní struktury, která by zahrnovala celou Evropu a která by byla propojena na jedné straně s USA, na straně druhé pak "s tím, v co se promění Sovětský svaz".

"Členství v NATO bylo tehdy ještě vzdálenou budoucností - ale práci, jež dozrála o osm let později, v březnu 1999, předznamenal právě tehdejší Havlův projev," uvedl Kovanda. Později to byl opět Havel, který jako první státník z nových demokratických zemí oslovil nejvyšší vojenskou hierarchii Aliance a otevřeně naznačil, že se NATO samo musí v nových podmínkách změnit.

O Havlovi jako o člověku, který vždy přemýšlel v širším kontextu, než tehdejší politická reprezentace, hovoří i bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. Vždy podle něj viděl o několik kroků dále. Šedivý vzpomněl na události z března roku 1999, kdy Česko právě vstoupilo do Aliance, která ale zrovna stála před rozhodnutím o vojenském zásahu proti režimu Slobodana Miloševiče v Jugoslávii.

"Všichni tehdy hovořili v rovině my a NATO a volali ať bombardují oni, nás se to netýká. Byl to Václav Havel, který říkal: Pozor, my jsme NATO. Bombardování přitom bral jako nezbytné zlo, které je nutné podstoupit," upozornil Šedivý.

"Tolikrát se postavil proti převládajícímu politickému větru a v klíčovém televizním vystoupení národu vysvětlil, o co vlastně jde a jak nutné je Alianci v této kampani podpořit. O několik týdnů později pak byl prvním státníkem, který ještě v průběhu probíhající kampaně na půdu nového Kosova vstoupil," řekl Kovanda. Havel si byl totiž dobře vědom významu svého úsilí o obranyschopnost republiky, o její zapojování do mezinárodních struktur a o plnění našich mezinárodních vojenských závazků. Navíc sám Alianci pobízel v její transformaci a rozšiřování.

"V květnu 2001 přednesl Václav Havel v Bratislavě projev, v němž se snad jako úplně první státník zasadil o to, aby se členy NATO stali i Balti. Bylo to neslýchané; ale jako tolikrát ve své práci, otevřel Havel i tuto otázku nikoliv předčasně, ale, jak se ukázalo, právě v pravý čas a jako prvý," řekl Kovanda. Jen o rok později NATO trojlístek pobaltských států - Litvu, Lotyšsko a Estonsko a s nimi další čtyři země v čele se sousedním Slovenskem ke členství přizvalo.

, natoaktual.cz

Video