Na vytvoření nového orgánu, který bezprecedentně posílí spolupráci 19 členů aliance s Moskvou, se dohodli ministři zahraničí a obrany "dvacítky" v prosinci v Bruselu. Tato "rada 20" by mohla rozhodovat v určitých oblastech, ale Rusové by neměli právo vetovat rozhodnutí aliance.
Zatímco původní rada zajišťovala mezi aliancí a Ruskem pouze vzájemné informování, nový orgán by měl umožnit společná politická a vojenská rozhodnutí v rámci sbližování Ruska a Severoatlantické aliance.
Spolupráce mezi NATO a Moskvou byla utlumena především válkou na Balkáně. Významným podnětem k obnovení kooperace byla pomoc západních zemí při zjišťování okolností tragédie ponorky Kursk.
Po událostech z loňského 11. září se záhy ukázalo, že boj proti terorismu je významnou oblastí, v níž mohou členské státy NATO a Rusko spolupracovat.
Naposledy se Stálá smíšená rada NATO-Rusko na úrovni velvyslanců sešla 6. května. Schůzi spolupředsedal - po boku generálního tajemníka NATO George Robertsona a ruského velvyslance Sergeje Kisljaka - český velvyslanec Karel Kovanda.
V souvislosti s bojem proti mezinárodnímu terorismu se také hovořilo o rozšíření aliance o Rusko. Právě Havel se přitom již několikrát vyslovil proti podobným úvahám. Za své názory si český prezident vysloužil kritiku některých ruských médií, která ho řadila ke spojencům nacionalistů a komunistů. Ani oni totiž nesouhlasí se sbližováním Moskvy a Bruselu.
"Terorismus a zabíjení nevinných lidí, dokonce dětí, jsou hodny nejtvrdšího odsouzení. Pevně věřím, že naše nadcházející schůzka v Itálii nám poskytne příležitost se vážně zabývat i hrozbami současného světa, a terorismus je nepochybně nebezpečím z nejvážnějších," uvedl Havel v telegramu, který zaslal svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi v souvislosti se čtvrtečním útokem v dagestánském městě Kaspijsk.
Při explozi během vojenské přehlídky tam zahynulo téměř 40 lidí.
- pondělí 13. května 2002
