Havel podepsal novelu o ČT

Boj o Českou televizi se přiblížil ke svému konci. Prezident Václav Havel totiž podepsal novelu zákona o České televizi. Učinil tak ještě týž den, kdy sněmovna podle očekávání odmítla pozměňovací návrhy Senátu a schválila vlastní znění zákona. Novela má dolní komoře umožnit dočasně převzít pravomoci Rady ČT a zvolit prozatímního ředitele veřejnoprávní televize. Ten by tak mohl být znám již 2. února.

Novela kromě toho upravuje i části zákona, které se týkají například kontroly hospodaření ČT a způsobu volby televizní rady. Tu by měli podle sněmovní verze i v budoucnu volit jen poslanci.

Kromě prezidenta připojil svůj podpis pod zákon předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus a ještě ho musí podepsat premiér Miloš Zeman.

Havlův mluvčí Ladislav Špaček informoval, že prezident k zákonu zaslal dopis předsedovi dolní komory. V něm vyjádřil své výhrady vůči zákonu, dodal mluvčí.

Hlasování proběhlo podle očekávání
Dnešní hlasování tak bezezbytku naplnilo předpovědi, že čtyřkoaliční strany, které jsou v Senátu dominantní politickou silou, ve sněmovně své představy neprosadí.

Zástupce Senátu Daniel Kroupa (ODA) návrhy horní komory parlamentu obhajoval mimo jiné tím, že by sněmovně umožnily volit prozatímního šéfa Kavčích hor už v pátek, zatímco sněmovní znění to podle něj umožní až o týden později. Ministr kultury Pavel Dostál (ČSSD) po hlasování řekl, že poslanci budou moci prozatímního ředitele ČT volit nejdříve 2. února.

Senát neúspěšně navrhoval zredukovat novelu jen na přechodná ustanovení, která mají pouze pomoci řešit aktuální krizovou situaci v ČT.  Senát k novele přijal minulý týden vlastní pozměňovací návrhy a společně s nimi novelu vrátil sněmovně k novému hlasování.

Poslanci se původně neshodovali v tom, kdy bude možné o novele znovu hlasovat. Někteří odkazovali na sněmovní jednací řád, podle něhož mohou o takové předloze hlasovat nejméně deset dnů poté, co ji obdrží zpět od senátorů.

Grémium sněmovny se dnes ale přiklonilo k jiné části jednacího řádu, která umožňuje tuto desetidenní lhůtu pominout v případě zákonů, které sněmovna posoudí ve stavu legislativní nouze. Právě tak poslanci novelu projednali 12. a 13. ledna.

Jak to bude s auditem?
Během rozpravy požádal předseda sněmovny a ODS Václav Klaus kolegy poslance, aby mu pomohli s odpovědí na dopis Věry Valterové, kterou ostupující generální ředitel Jiří Hodač pověřil řízením ČT. Ta se na KLause obrátila stejně jako na předsedu Senátu Petra Pitharta (KDU-ČSL) a předsedu vlády Miloše Zemana (ČSSD) se žádostí, jak urychleně vyřešit zadání forenzního auditu hospodaření ČT. Podle dosud platné zákonné normy ho totiž může zadat jen Rada ČT. Právě dnes měla rozhodnout, komu autit zadá. Radu ČT ale sněmovna 12. ledna odvolala.

Senátní verze nespěla
Senátní verze novely redukovala předlohu na přechodná ustanovení, podle nichž má sněmovna zvolit prozatímního ředitele a na návrh sdružení a organizací členy nové Rady ČT.

Rada by jmenovala řádného generálního ředitele. Funkční období této rady by skončilo po ustavení rady zvolené podle nového zákona, který by byl schválen do dvou let. V porovnání s verzí sněmovní by navíc umožnila rychlejší volbu prozatímního ředitele.

Sněmovní verze
Původní sněmovní předloha předpokládala, že dolní komora dočasně převezme pravomoci Rady ČT a zvolí jejího prozatímního ředitele. Tato verze novely počítá s tím, že Radu ČT by i v budoucnu volila jen sněmovna.

Čtyřkoalice požadovala, aby se poslanci o tuto pravomoc podělili minimálně se Senátem. Sněmovna by podle této verze měla část pravomocí Rady ČT do doby, než by zvolila aspoň deset z 15 nových radních, což by zřejmě trvalo měsíce.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video