Tedy i Václavu Klausovi a Stanislavu Grossovi.
Signatáři dopisu, mezi kterými je kromě Havla například i republikánský senátor z USA John McCain, bývalý šéf CIA James Woolsey, politolog Francis Fukuyama, či někdejší švédský premiér Carl Bildt, viní Putina z toho, že chce tragédie v Beslanu "využít k podkopávání demokracie".
Putina v dopise, jehož plné znění má MF DNES k dispozici, velmi tvrdě kritizují. Píší, že "systematicky podvazoval svobodu tisku, svévolně uvěznil politické oponenty, pronásledoval a zatýkal vůdce nevládních organizací".
Vyčítají také západním zemím, že jdou Putinovi příliš na ruku. "Až příliš často Západ v minulosti mlčel ve víře, že kroky prezidenta Putina, které šly špatným směrem, jsou pouze dočasné," stojí v dopise.
Proto vyzývají, aby západní vůdci přehodnotili svou strategii vůči Rusku a jeho prezidentovi a aby se výrazně postavili "na stranu demokratických sil v Rusku".
Bývalý prezident Havel se podle svého tajemníka Jakuba Hladíka s obsahem dopisu "zcela ztotožňuje, takže nezbylo než podepsat".
Současný český prezident Klaus, který patří mezi adresáty dopisu, byl v úterý ve Španělsku. Jeho mluvčí řekl zpravodaji MF DNES v Madridu, že se Klaus nebude k dopisu vyjadřovat dříve, než si jej po návratu prostuduje.
Změnu postoje České republiky k Rusku nechtěl předjímat ani mluvčí ministra zahraničí Cyrila Svobody. Mezi signatáři je přitom bývalý Svobodův náměstek Alexander Vondra. "Rozhodně se nepřipojujeme k hlasům, že si Rusové mohou sami za Beslan, ale upozorňujeme na to, že Beslan nesmí být záminka k ústupu od liberální demokracie," řekl Vondra MF DNES.
Podle Alexandra Vondry pochází dopis "z prostředí lidí, kteří se dlouhodobě zajímají o rozvoj demokracie ve světě". S úsměvem dodává, že to je "mezinárodní mafie", která se zasazovala o rozšíření NATO, angažovala se v Kosovu, na Balkáně.
Typickým představitelem této skupiny je například bývalý švédský premiér Carl Bildt. "I kdyby to bylo jen slovo, upozornění na to, že se nám nelíbí posun Ruska od liberální k autoritářské demokracii, má to smysl," komentuje obsah dopisu Alexandr Vondra.
Upozornění, o kterých hovoří, jsou přitom velmi tvrdá. V dopise vedle kritiky ruských politických poměrů odsuzují i to, jak se Rusko chová ke svému okolí.
"Zahraniční politika prezidenta Putina je stále více poznamenaná výhrůžkami směrem k nejbližším ruským sousedům a energetické bezpečnosti Evropy. Jsme svědky návratu k militaristické a imperiální rétorice a také odmítání ruských mezinárodních závazků," stojí mimo jiné v "Dopise sta".
"Ve všech oblastech ruského politického života se zdá, že mocenské nástroje státu jsou znovu budovány a že vliv tajných služeb významně roste. Domníváme se, že takové počínání nemůže být přijímáno za základ skutečného partnerství mezi Ruskem a demokratickými zeměmi NATO a Evropské unie," stojí v dokumentu.
Putin sám - i jeho okolí - je přitom na podobnou kritiku dost alergický. Před nedávnem se tvrdě ohrazoval vůči otázkám západních novinářů, kteří se jej po beslanské tragédii ptali na to, zda by nebylo lepší s Čečenci vyjednávat.
"Proč se nesetkáte s Usámou bin Ládinem, proč ho nepozvete do Bruselu nebo do Bílého domu, proč s ním nezahájíte rozhovory, nezeptáte se ho, co chce, a nedáte mu to, abyste měli klid," ptal se novinářů.
Podobně se ruský prezident Putin ohrazoval i v úterý při své návštěvě Polska. Nelíbilo se mu, jak polská média psala o beslanské tragédii a jejích příčinách. Mluvil o tom i při schůzce s polským prezidentem Alexandrem Kwasniewským.
Navázal tak na nedávné prohlášení Kremlu, kde stojí: "Masivní protiruská kampaň polských sdělovacích prostředků, podporovaná některými polskými oficiálními činiteli, byla v rozporu s globální podporou, které se Rusku dostalo v souvislosti s beslanskou tragédií."
|
"Dopis sta" a obavy o demokracii v Rusku Text otevřeného dopisu, který je určen hlavám států, vládám Evropské unie a NATO. "Jako obyvatelé euroatlantické demokratické komunity bychom rádi vyjádřili sympatie a solidaritu s lidem Ruské federace v jejich boji proti terorismu. Masoví vrazi, kteří obsadili beslanskou školu č. 1, spáchali odporný teroristický akt, pro který neexistuje ani zdůvodnění, ani omluva. Promyšlený útok na tolik nevinných dětí ve škole představuje bezprecedentní akt barbarismu, který se vymyká hodnotám a normám našeho společenství a který musí civilizovaný národ odsoudit. Zároveň však bedlivě pozorujeme, že jsou tyto tragické události používány k dalšímu podkopávání demokracie v Rusku. Ruské demokratické instituce byly vždy slabé a křehké. Poté, co se v roce 2000 stal prezidentem, oslabil Vladimir Putin tyto instituce ještě víc. Systematicky podvazoval svobodu a nezávislost tisku, zničil brzdy a protiváhy ruského federálního systému, svévolně uvěznil jak skutečné, tak domnělé politické oponenty, odstraňoval uznávané kandidáty z kandidátních listin, pronásledoval a zatýkal vůdce nevládních organizací a oslaboval stranický systém. Ve stínu hrozných zločinů v Beslanu, přednesl Putin plány na další centralizaci moci a přijetí takových opatření, která posunou Rusko o krok blíže k autoritářskému režimu. Rovněž nás znepokojuje horšící se počínání Ruska v oblasti zahraničních vztahů. Zahraniční politika prezidenta Putina je stále více poznamenaná výhrůžkami směrem k nejbližším ruským sousedům a energetické bezpečnosti Evropy. Jsme svědky návratu k militaristické a imperiální rétorice a také odmítání ruských mezinárodních závazků. Ve všech oblastech ruského politického života se zdá, že mocenské nástroje státu jsou znovu budovány a že vliv tajných služeb významně roste. Domníváme se, že takové počínání nemůže být přijímáno za základ skutečného partnerství mezi Ruskem a demokratickými zeměmi NATO a Evropské unie. Tyto tahy jsou jen poslední ukázkou toho, že se současné ruské vedení odchyluje od jádra demokratických hodnot, které vyznává euroatlantické společenství. Až příliš často Západ v minulosti mlčel a omezil svou kritiku ve víře, že kroky prezidenta Putina, které šly špatným směrem, jsou pouze dočasné. Doufali jsme, že se Rusko brzy vrátí na demokratickou a prozápadní cestu. Tváří v tvář množícím se důkazům, že se Rusko vydalo špatným směrem a že jeho strategie v boji proti terorismu přináší méně a méně svobody, pokračují západní vůdci v nadšeném přijímání prezidenta Putina. My věříme, že diktatura nebude a nemůže být odpovědí na ruské problémy a hrozby, kterým Rusko čelí. Západní vůdci musí uznat, že jejich současná strategie vůči Rusku selhává. Naší politice se nepodařilo přispět k demokratickému Rusku, které jsme si přáli a které si lid této obrovské země po všem utrpení zaslouží. Nyní je ta pravá chvíle, abychom si znovu rozmysleli, jaký postoj k Putinovu Rusku zaujmeme. Měli bychom se zcela jasně postavit na stranu demokratických sil v Rusku. V této kritické historické chvíli, kdy Západ prosazuje přechod k demokracii po celém světě včetně oblasti Středního východu, považujeme za nevyhnutelné, abychom na jednání Moskvy nepohlíželi jinak, abychom nevytvářeli dvojí standardy demokracie v zemích, které leží východně od Evropy. Musíme mluvit pravdu o tom, co se děje v Rusku. Dlužíme to beslanským obětem a desítkám tisíc ruských demokratů, kteří stále bojují za udržení demokracie a lidské svobody ve své zemi. |
