"V Ústavě je zakotven princip dělby státní moci na moc zákonodárnou, výkonnou a soudní a také nezávislosti soudu. Tomuto požadavku napadená zákonná úprava nevyhovuje," uvedla v odůvodnění verdiktu ústavní soudkyně Eva Zarembová.
Dodala, že způsobilost soudce je třeba důkladně prověřit při přípravě na jeho povolání a na začátku jeho mandátu. "Soudcovská funkce je podle ústavy časově neomezená. Výjimkou je jen kárné provinění, spáchání například nedbalostního trestného činu," řekla.
Vzdělávání nebude pro soudce povinné
Soudci vyhověli i další Havlově stížnosti. Prezident se ohradil proti povinnosti soudců se vzdělávat v takzvané Justiční akademii zřizované ministerstvem spravedlnosti.
"Má to sice opodstatnění, ale je možné ji chápat jen jako jeden z možných zdrojů informací, který si soudce sám vybere," řekla Zarembová.
Langer soudce obvinil z podjatosti
Jeden z účastníků řízení, Ivan Langer, který z titulu místopředsedy zastupoval v jednání sněmovnu, vznesl námitku podjatosti vůči třem soudcům. Ti podle něj nemohou o této věci rozhodovat nezávisle, protože se účastnili už dříve projednávání tohoto zákona a z jejich názorů je jasné, že ho nemohou nezávisle posoudit.
Soud však nakonec Langrovu námitku odmítl a pokračoval v projednávání normy.
Jako důkaz, že soudci mají už předem na celou věc hotový názor, předložil stenozáznamy z loňského listopadu, kdy se účastnili v Senátu semináře, na kterém vyjadřovali svá stanoviska k zákonu o soudech a soudcích.
Pokud by plénum Ústavního soudu Langrovu návrhu vyhovělo, vyloučilo by z jednání ústavní soudce Vojtěcha Cepla, Františka Duchoně a Elišku Wagnerovou.
Havel se obává o nezávislostÚstavní soud z Havlova podnětu zkoumal, zda soudce může přijít o odbornou způsobilost na základě rozhodnutí zvláštní rady, kterou podle zákona zřídí ministerstvo spravedlnosti.
Prezident zastává názor, že sporná část zákona porušuje ústavu, podle níž je soudce ze své funkce neodvolatelný. "Zákon umožňuje, aby ústavní postavení soudce bylo ohroženo výsledkem dodatečného hodnocení jeho odborné způsobilosti," uvedl prezident v odůvodnění žádosti. "To dává moci výkonné nepřiměřeně širokou pravomoc, jež umožní ovlivňovat rozhodování soudů," doplnil.
Hlasy, že zákon, který je součástí soudní reformy, dává moci výkonné přílišné pravomoci nad mocí soudní, se ozvaly už před časem.
Zákon kritizovala například tehdejší předsedkyně Nejvyššího soudu a dnes místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová.
Havel zákon na jaře sice podepsal, aby urychlil reformu soudnictví, ale ihned podal Ústavnímu soudu podnět k jeho přezkoumání.
