Klaus argumentoval, že když Česko výjimku nezíská, mohli by se lidé vysídlení po válce z Československa znovu pokusit získat majetek, o který přišli podle dekretů tehdejšího prezidenta Edvarda Beneše.
Vláda výjimku získala na říjnovém summitu Evropské unie a má být začleněna do přístupové smlouvy Chorvatska k Evropské unii. Do té doby, než přijetí Chorvatska schválí všechny země Unie, výjimka platit nebude. - čtěte Česko dostane od EU výjimku k Lisabonu, další už Klaus nežádá
Odbory následně vládu kritizovaly, že kvůli výjimce z listiny, podobné jakou mají také Polsko a Velká Británie, se může snížit standard ochrany sociálních práv lidí v České republice.
"Považoval bych to za dobré, aby zanikla," řekl dnes Havel o české výjimce z evropské Listiny práv a svobod v Otázkách Václava Moravce v České televizi. Na otázku moderátora, zda si myslí, že výjimka nakonec ani nemusí vstoupit v platnost, Havel řekl: "Možná vstoupí, ale zase přestane platit později".
Vláda trvá na tom, že výjimka nesníží standard ochrany práv českých občanů a nijak je neznevýhodní. Výjimku kromě odborářů kritizují strany, které byly pro přijetí Lisabonské smlouvy, uvítala ji naopak ODS. - čtěte ČSSD plánuje po vítězných volbách omezit českou výjimku k "Lisabonu"
