Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Havel obhajuje Beneše

  0:41aktualizováno  0:41
Prezident Václav Havel obhahuje v několika zahraničních listech československého prezidenta Edvarda Beneše. Přestože Havel trvá na své kritice některých Benešových rozhodnutí, nelze podle něj svalovat jen na Beneše všechnu odpovědnost. Český prezident v článku zároveň varuje před sílící vlnou nacionalismu ve střední Evropě.

Beneš ztělesňoval nejlepší evropské tradice
Podle Havla ztělesňoval Beneš ve 30. letech nejlepší evropské tradice. "Spoluvytvářel tehdejší Společnost národů, budoval mírové vazby mezi státy a varoval Evropu před rozmáhajícím se fašismem," uvedl. Velké dilema podle něj Beneš prožil v době mnichovského diktátu.

"Beneš věděl, že by jeho rozhodnutí odmítnout mnichovský diktát bylo provázeno i nepochopením a odporem demokratického světa, který by z něj udělal českého nacionalistu, škůdce míru, provokatéra a hazardéra pošetile doufajícího, že strhne i další národy do války, jež vůbec není nutná," podotkl Havel.

Mnichovská dohoda je podle prezidenta historickým traumatem, které dodnes ovlivňuje české myšlení. "A Beneš frustrován z mnichovské dohody, se rozhodl něco podobného již nikdy nedopustit," uvedl Havel.

Havel se už několikrát k Benešovým dekretum vyjádřil s výhradami. Za svůj postoj si vysloužil kritiku především českých politiků. Po zrušení dekretů, na jejichž základě byli po válce připraveni o majetek a občanství sudetští Němci a Maďaři, volají někteří rakouští a němečtí politici.

Kde vychází Havlův článek:

Článek má vyjít mimo jiné ve francouzském Le Monde, německém Süddeutsche Zeitung, švýcarském Neue Zürcher Zeitung, polském Gazeta Wyborcza, slovenském Sme, maďarském Magyár Hírlap a v rakouském týdeníku Format.

Proč se nikdo bránil, ptá se Havel
Havla spíše než kritizování Beneše zajímá, proč se proti jeho rozhodnutím okamžitě nezvedla vlna odporu. "Spíše, než otázka, proč Beneš přijal nakonec mnichovskou dohodu a myšlenku vysídlení, mne tedy zajímá otázka jiná: jak se stalo, že to vůbec udělat mohl a že to vyvolalo tak malý odpor," poznamenal.

Evropští politici, novináři a veřejně činní lidé by si podle Havla měli uvědomit, že nesou odpovědnost nejen za své činy, ale i případnou pasivitu. "Bohužel, oživování starých obrazů nepřítele se v poslední době stává módou střední Evropy," podotkl.

Havel ale věří, že skončil čas dilemat, před nimiž stál Beneš. "Ale jsem přesvědčen, že kdybychom přece jen někdy před těmito dilematy stanout museli, pak Benešův lidský a politický příběh nám může být zdrojem všestranného poučení," dodal.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Předseda Senátu Milan Štěch oznámil na tiskové konferenci termín prvního kola...
Lidé budou volit prezidenta v prvním kole 12. a 13. ledna, oznámil Štěch

První kolo prezidentských voleb se uskuteční v pátek 12. a v sobotu 13. ledna 2018. Termín ve středu oznámil předseda Senátu Milan Štěch.  celý článek

František Ringo Čech ukazuje zatím svůj poslední obraz. Je nazvaný Smrt...
Miloše bych neodmítl, říká ke své kandidatuře František Ringo Čech

Vedení Strany práv občanů před dvěma týdny rozhodlo, že jejich superlídrem do podzimních voleb bude hudebník František Ringo Čech. O pomoc ho prý požádal...  celý článek

čeština
Stát stopl kritizovanou výuku češtiny pro azylanty. Zakázku nikdo nechce

Cizinci, kteří v Česku získají azyl, mají nárok na 400 hodin češtiny zdarma. Ministerstvo školství ale bez udání důvodů ukončilo spolupráci s agenturou, která...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.