"Souhlasím s podstatou dopisu. Do personálních věcí se však nepletu," připsal Havel ke svému jménu. Petici s Havlovým podpisem si můžete přečíst na stránkách ústavu.
Penc v petici, kterou Radě Ústavu pro studium totalitních režimů předal 25. listopadu, kritizuje skutečnost, že jeho pracovníci při zkoumání minulosti využívají pouze dokumenty Státní bezpečnosti a neberou dostatečně v potaz jiné prameny.
Konkrétně mu vadí informace, kterou ústav zveřejnil v knize k 20. výročí vzniku Občanského fóra. Podle ní měl důležité informace o vznikajícím Občanském fóru předávat Stb Havlův přítel, výtvarník Joska Skalník. Pence tvrdí, že je takový postup neprofesionální a může vést ke zkreslování minulosti - více zde.
Hned poté se však objevily dohady, jestli Havel, kterého před listopadem 89 Stb perzekuovala, vůbec petici signoval. Jeho podpis totiž na arších, které aktivista veřejně prezentoval, chyběl. Nakonec Havel potvrdil, že ano. Dodal však, že práci ústavu považuje za významnou - čtěte: ústav kritizuji, je však důležitý.
Penc však v dokumentu přímo vyzývá k Žáčkovu odvolání. "Jelikož se jedná již o několikáté profesní a manažerské selhání ze strany Ústavu pro studium totalitních režimů, žádáme Radu ústavu, která dohlíží na jeho činnost, aby se touto věcí zaobírala a bezodkladně odvolala současného ředitele a vyhlásila konkurz na nového," píše Penc ve své petici.
Proč se však od začátku zaštiťoval podpisem Václava Havla a neukázal jeho podpis i s poznámkou? "Já jsem čekal, že na jednání rady ústavu budu moci vystoupit. Rada ale vyslala nejstarší členku, paní Kavalírovou, aby ode mě převzala petiční archy. Já jsem jí řekl, že jsem chtěl vystoupit. Ona ale trvala na tom, že to nejde, a tak jsem vzal z tašky první tři podpisové archy a dal jí je. Ty pak ústav bez dalšího vysvětlení zveřejnil," řekl iDNES.cz Stanislav Penc.
Podle Pence ale není Havlův dodatek nic, s čím by nesouhlasil. "Ani pro mě to není spor o Pavla Žáčka, protože o něj a personální věci skutečně nejde. Tady jde o to, aby kvalitně fungoval ústav. Jestliže žijeme v demokracii, tak za každou instituci, která je notabene státní, někdo nese zodpovědnost," vysvětlil Penc.
Není to zdaleka poprvé, kdy se aktivista Penc dostává s Ústavem pro studium totalitních režimů do křížku. V červenci na něj podal stížnost k soudu za to, že mu ústav odmítl předat databáze civilní a vojenské rozvědky. Penc tehdy argumentoval tím, že by mu měl ústav vyhovět na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.
Ten samý měsíc pak Penc i přes protesty ústavu zprovoznil webové stránky s databází spolupracovníků StB. Penc se tehdy nechal slyšet, že ke zveřejnění seznamů ho prý přiměla skutečnost, že si Ústav pro studium totalitních režimů a jemu podřízený Archiv bezpečnostních složek, monopolizují pohled na historii, zatajují informace a ke zveřejnění vybírají mediálně vděčné kauzy.
Už v září však byly Pencovy "estébácké" seznamy od internetu odpojeny. Firma, která je pro bývalého disidenta spravovala, se obávala desetimilionové pokuty, kterou jí hrozil Úřad pro ochranu osobních údajů.
Penc proto minulý týden zprovoznil databázi se 770 tisíc sám.
