Vedle toho, že na lyceu Carnot studují čeští studenti, Poujade upozornil na rozsáhlé kulturní styky - například výstavu o burgundském umění v Praze, stejně jako reprezentativní expozici české meziválečné výtvarné avantgardy před dvěma lety v Dijonu. Významná je i obchodní výměna mezi Burgundskem a ČR, o níž dnes jednali na místní obchodní komoře ministři financí a životního prostředí Ivo Svoboda a Milan Kužvart.
Pro místní deníky je Havlova návštěva událostí na titulní stránce. List Le Journal de Saone-et-Loire dnes napsal, že v roce 1968 byl v burgundském Santenay na brigádě na vinobraní Jan Palach a přinesl vzpomínky několika Burgunďanů, s nimiž se Palach setkal.
Dnes odpoledne Václav Havel navštíví v nedalekém Beaune známý Hospices de Beaune, původně nemocnici a útulek pro chudé, který je nyní známý především gotickou architekturou a aukcemi burgundského vína.
Hospices byl založen v 15.století a jeho architektura s výraznými arkýři a barevnými střešními taškami později ovlivnila ráz celé burgundské gotiky. Hospic spravuje také 61 hektarů vinic, které mu během let odkázali zámožní Burgunďané, a od roku 1859 pořádá prestižní aukce vína. V roce 1971 byla nemocnice z gotického areálu přesunuta do moderní budovy, ale domov důchodců je v něm stále.
O uniformujícím vlivu dnešní civilizace v podobách kapitalismu a o integraci České republiky do Evropské unie besedoval dnes český prezident Václav Havel ve francouzském Dijonu se studenty místního lycea Carnot, které mělo tradiční kontakty s Československem a má je i s Českou republikou.
Na dijonském lyceu Carnot studují Češi od roku 1920. Mezi známými absolventy z období před druhou světovou válkou byli například Jiří Voskovec či literární historik Václav Černý. Tradice studentských výměn byla přerušena válkou, v roce 1945 krátce obnovena a s nástupem komunistického režimu v Československu opět zrušena. Při pozdějším uvolňování vztahů podepsal v roce 1960 smlouvu o obnovení tradice absolvent lycea a tehdejší československý ministr školství Čestmír Císař. V šedesátých letech studoval v Dijonu také český spisovatel píšící francouzky Václav Janek, který ve Francii dostal prestižní cenu Médicis.
Po rozdrcení Pražského jara v roce 1968 se výměny opět přerušily, ale obě strany na ně navázaly hned v roce 1990 po pádu komunismu ve východní Evropě. V současné době je na lyceu Carnot 27 českých studentů.
Ředitelka lycea Collette Woycikowska dnes také oznámila, že škola bude od letošního roku udílet cenu pojmenovanou po Václavu Havlovi, kterou bude dostávat francouzský či český student za literární, výtvarné nebo hudební dílo.
Václav Havel při besedě se studenty o uniformujícím vlivu dnešní civilizace v podobách kapitalizmu uvedl: "Podobně jako jsem psal v roce 1987 o "zestejňujícím" vlivu totality, stál by za analýzu i "zestejňující" vliv dnešní civilizace. I když je nesrovnatelně rafinovanější a nenápadnější, neměl by být tento jev opomíjen, protože je velmi nebezpečný."
Podle něj je jednou z možných příčin vzestupu nejrůznějších fundamentalismů a fanatismu ve světě. "Ty mohou být vykládány jako jedna z reakcí národních či civilizačních kultur na tuto "zestejňující kazajku", jako způsob vyjádření svých hodnot a tradic," prohlásil. Na otázku o střetávání různých představ o budoucím vývoji kapitalismu Havel uvedl, že byl vždy odpůrcem fanatismu a tzv.čistých řešení.
"Stejně jako jsem nebyl komunistou a nevěřil jsem, že sociální spravedlnost je možno řešit tak, jak to navrhoval marxismus a komunismus, nikdy jsem si nemyslel, že trh za nás vše vyřeší, že stačí ze světa udělat jednu velkou tržnici, kde se již nebudeme muset o nic starat," řekl český prezident a zdůraznil, že je přítelem vyvážených a realistických řešení.
Havel rovněž ujistil, že integrace do Evropské unie je jedním ze základních cílů české politiky. "V důsledku toho, že jsme byli dlouhá desetiletí odděleni od evropské integrace, musíme vše rychle dohánět a současně transformovat ekonomiku i společnost," připomněl český prezident. "Není to jednoduché, ale věřím, že to dokážeme - v tomto směru jsem optimista," dodal.
