Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Favoritem na první Havlovu cenu je Lukašenkův vězeň

  19:22aktualizováno  19:22
Cena Václava Havla se má stát nejvýznamnější cenou za lidská práva, která je v evropském prostoru udělována. Největší šanci na její zisk má běloruský disident Ales Bjaljacki. Vedle něj jsou ve finálové trojici čínská a gruzínská skupina.

Václav Havel na prezidentském portrétu | foto: ČTK

Cenu Václava Havla za lidská práva udělí 30. září poprvé Parlamentní shromáždění Rady Evropy spolu s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77. Na financování ceny se podílí přes ministerstvo zahraničí i český stát.

V pondělí se v Praze sešla mezinárodní nominační komise, která z 27 podaných a přijatých kandidatur vybrala semifinálovou šestici a pak "finálovou" trojici. Vedle již zmíněného, v současnosti vězněného běloruského disidenta Alese Bjaljackého postoupili do posledního rozhodujícího kola i Asociace mladých gruzínských právníků, která bojuje za zlepšení justice a právního státu ve své zemi, a čínská lidskoprávní Síť na obranu práv.

Jde o diplom i o 1,5 milionu korun

Ve výběrové komisi zasedl prezident Parlamentního shromáždění Rady Evropy Jean-Claude Mignon, zástupci Knihovny Václava Havla a Nadace Charty 77 a několik dalších zahraničních osobností z oblasti ochrany a dodržování lidských práv. 

"Je velmi rád, že je cena pojmenována po zesnulém českém prezidentovi. Václav Havel byl člověk mimořádných kvalit, odvážný, charismatický a současně prostý," uvedl Mignon s odkazem na jeho činnost před pádem komunismu i poté, co se Havel stal hlavou Československa a pak Česka. 

Podle zakladatele Nadace Charty 77 profesora Františka Janoucha, který byl jedním ze členů poroty, měl při výběru trojice favoritů nejvýraznější podporu právě Ales Bjaljackij. To ale samozřejmě neznamená, že při závěrečném hlasování má cenu jistou.

Laureáti Havlovy ceny budou kromě diplomu a trofeje dostávat také odměnu ve výši 60 000 eur (asi 1,5 milionu korun). Z toho 30 000 eur věnuje český stát, tedy ministerstvo zahraničí, a po 15 tisících Parlamentní shromáždění Rady Evropy a Knihovna Václava Havla společně s Nadací Charty 77.

Lukašenkův vězeň

Dvaapadesátiletý Ales Bjaljacki založil v Bělorusku organizaci Vjasna, která pomáhá obětem politické persekuce ze strany režimu prezidenta Alexandra Lukašenka. V roce 2005 získal cenu Homo Homini organizace Člověk v tísni, kterou mu předával osobně sám Havel. V roce 2011 byl zatčen a posléze odsouzen na 4,5 roku vězení ve zmanipulovaném procesu. Proti jeho uvěznění protestovalo mnoho evropských i světových osobností. Bjaljacki byl dvakrát nominován na Nobelovu cenu míru.

Rada Evropy, která letos navrhla, aby se její cena za lidská práva nazývala Havlovým jménem, sdružuje 43 států. Je tedy výrazně větší organizací, než Evropský parlament, jež dává za podobné zásluhy cenu Andreje Sacharova.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.