"Prezidentem jste dočasně, zatímco exprezidentem jste už napořád. Jako prezident máte k sobě týmy lidí, kteří vám se vším pomáhají. Jako exprezident máte na celou agendu jen tři pomocníky," říká.
Splnilo prvních pět vašich svobodných let to, co jste od nich čekal?
Podle toho, jak se to vezme. Rozhodně se nesplnilo mé očekávání, že budu mít klid a volný čas, že budu odpočívat, cestovat, číst hodně knih – zkrátka žít jako skutečný penzista. Ale nemůžu říct, že bych byl nespokojený či dokonce zklamaný. Vím, že co jsem dělal, jsem dělat musel, a asi všechno bylo tak, jak mělo.
Chtěl jste se vrátit k divadlu, napsal jste hru, která bude mít za pár měsíců premiéru. Chodíte na zkoušky?
Zkoušky teprve začnou a já na ně chodit tu a tam budu, tedy v míře, v jaké mi to režisér David Radok dovolí či doporučí. Nechci se mu do toho příliš plést, protože vím, že to nedělá dobrotu. Neskrývám ale, že mě to zajímá.
Nejste nervózní z toho, že se vracíte po tolika letech?
Je to samozřejmě mnohem komplikovanější než dřív. Kdysi jsem napsal divadelní hru a ta se buď hrála, nebo nehrála. Tato je napsána po dlouhé, velmi specifické pauze a mezitím se leccos změnilo a stalo. Není obvyklé, aby se autor ocitnul v nejvyšší politické funkci a pak se znovu vrátil k divadlu. Má to celé trochu jiný druh publicity, než jaký bych uvítal. Ale to se dalo čekat.
Těšíte se?
Já se těším, asi trochu bláhově, na tu skutečnou penzi a na skutečný odpočinek. Mám neodbytný pocit, že bych měl něco dodělat, uzavřít, a pak bych chtěl mít klid.
Čtěte ve čtvrtek v Magazínu DNES
Jak vypadá běžný den exprezidenta Havla? Proč už tolik necestuje? A proč přestal číst noviny? Celý rozhovor si přečtěte ve čtvrtek v Magazínu DNES.
