Havel bojuje za změnu volebního zákona u Ústavního soudu

Prezidentská kancelář předala Ústavnímu soudu, jak už to v neděli avizoval Václav Havel, návrh na zrušení některých ustanovení kontroverzního volebního zákona. Ten by mohl být podle prezidenta v některých ustanoveních neústavní. Už dříve řekl, že zákon navíc zpochybňuje smysl dvoukomorového parlamentního systému. Proti zákonu už protestoval tím, že jej po přijetí Poslaneckou sněmovnou nepodepsal. Poslanci však Havlovo veto 10. července přehlasovali.

Zákon podle prezidenta omezuje volnou soutěž politických stran a rovnost šancí politických subjektů na úspěch. Přináší to podle něj nepřiměřeně zvýšená uzavírací klauzule pro vstup volebních subjektů do sněmovny podle počtu členů koalice.

Prezidentův návrh na zrušení části volebního zákona v plném znění.

"Tímto opatřením dochází především k odrazování silnějších politických stran od sdružování se se slabšími koaličními partnery v obavě, že takto zvýšenou hranici pro vstup do parlamentu společně nepřekročí. Uvedeným zásahem je tak, podle mého názoru, omezována ústavně nepřípustným způsobem volná soutěž politických stran ubíráním smyslu a významu jednomu z legitimních prostředků této soutěže," uvádí prezident ve svém zdůvodnění stížnosti.

Prezident navrhuje zrušit způsob přepočtu získaných hlasů na mandáty podle D'Hontova systému volebního dělitele. "Tím dochází k deformaci systému, který již beztak do určité míry zvýhodňuje silnější politické subjekty, nyní ještě výrazněji v jejich prospěch," míní Havel.

Poslanci definitivně přijali novelu volebního zákona (10. července)
Poslanci přehlasovali veto prezidenta Václava Havla a definitivně schválili novelu volebního zákona nahrávající velkým stranám. Opozice pokládá tuto legislativní úpravu za účelovou a hodlá se obrátit na Ústavní soud.

Pro novelu hlasovalo 124 ze 129 přítomných poslanců. Lidovci, unionisté a komunisté se na protest hlasování nezúčastnili.

Opětovné schválení novely volebního zákona považuje jeden z jejích zastánců, předseda ODS a dolní komory parlamentu, Václav Klaus za jasnou zprávu pro ty, kteří ji chtějí slyšet. "Považuji to za dobrý výsledek," zhodnotil Klaus výsledek hlasování.

Klaus považuje za legitimní záměr odpůrců novely podat stížnost k Ústavnímu soudu. "Pouze je problém to, že tito lidé, když se jim dnes zdá, že ten zákon se nehodí právě konkrétně jim, připravují stížnost," prohlásil.

Premiér a předseda ČSSD Miloš Zeman nechtěl výsledek hlasování příliš komentovat. Poukázal pouze na to, že zatímco při prvním květnovém hlasování bylo proti novele šest poslanců ČSSD,  teď to byli pouze čtyři. "Myslím si, že tendence je skoro jasná," dodal.

Opozice chystá stížnost k Ústavnímu soudu

Posouzení volební novely Ústavním soudem očekává šéf Unie svobody Karel Kühnl.

Vlastní ústavní stížnost chtějí připravit komunisté, kterých je však ve dvousetčlenné sněmovně jen 24. Pro podání stížnosti k Ústavnímu soudu potřebují alespoň 41 podpisů.

Předseda KDU-ČSL Jan Kasal předpokládá, že se stížností se na Ústavní soud se obrátí prezident Václav Havel. Kasal novinářům řekl, že pokud to prezident neuděla, učiní tak s největší pravděpodobností členové klubu lidoveckých senátorů. "Je to zákon, který je motivován špatnými motivy. Výsledek je špatný a ve své podstatě zpochybňuje ústavnost v České republice," zhodnotil předlohu Kasal.

Prezident vrátil poslancům novelu volebního zákona (26. června)

Prezident Havel nepodepsal kontroverzní novelu volebního zákona, která nahrává velkým stranám, a vrátil ji zpět Poslanecké sněmovně. Havlovo veto může sněmovna přehlasovat, pokud se pro prezidentem vrácený zákon vysloví nadpoloviční většina všech poslanců. Havel o novele rozhodl krátce poté, co ji v pátek schválil Senát.

"Domnívám se, že měnit v takovémto rozsahu volební systém do Poslanecké sněmovny je legitimní pouze formou změny Ústavy ČR na základě dohody převážné části politické reprezentace," uvedl Havel v obsáhlém písemném zdůvodnění svého veta.

Havlovi konkrétně vadí části, které mění volební systém podle něhož se nyní volby do sněmovny konají podle zásad poměrného zastoupení.

Zvýšení počtu volebních krajů z osmi na 35 podle něj znamená jednoznačný odklon k posílení volebních zisků silnějších stran. Havel soudí, že znevýhodněny budou již strany, které ve volbách získají deset procent hlasů. Jako zcela účelově vykonstruovaný a ve standardních volebních systémech neznámý pak prezident vnímá zvláštní způsob přepočtu získaných hlasů na mandáty podle d´Hondtovy metody.

Hlava státu nesouhlasí ani se zavedením sčítacího modelu uzavírací klauzule pro koalice podle počtu členů koalice. "Je třeba konstatovat, že je to řešení ryze pragmatické a účelové, které oslabuje princip politické plurality," míní Havel a protestuje i proti částem řešícím financování politických stran.

Zavedení institutu opakovaných voleb v senátním volebním obvodě v případě odvolání kandidáta volebním zmocněncem nebo vzdání se kandidatury před druhým kolem voleb pak podle něj může vést k destabilizaci politického systému.

Předlohu v květnu podpořilo 117 ze 163 přítomných poslanců. Občanští i sociální demokraté předpokládají, že prezidentovo veto hravě přehlasují. Stačí jim k tomu 101 hlas, což je nadpoloviční většina všech poslanců. V Senátu norma prošla těsně 4O hlasy ze 79 přítomných.

Ostře proti ní vystupuje čtyřkoalice a výhrady k ní měla třetina senátorů ČSSD. Někteří se ale při hlasování nechali zastrašit hrozbami ODS o vypovězení opoziční smlouvy a pádu vlády Miloše Zemana a novelu nakonec podpořili.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video