Předseda sněmovny totiž právě prezidenta označil za našeptavače a strůjce odpadlictví pražského primátora od ODS. A svých veřejných vystoupení používá Václav Havel často právě k tomu, aby napadl své protivníky. Roli našeptavače elegantně popřel, na Klause nezaútočil.
Ještě nedávno jednoznačně podpořil protiklausovské síly. Snažil se v rozporu se zákony termodynamiky na Hradě slepit již rozpadlou Čtyřkoalici. Několik týdnů nato přemlouval předsedy zesláblé Koalice k tomu, aby překousli rozdílné programy a po volbách vstoupili do koalice se sociálními demokraty.
Tón rozhovoru pro rozhlasovou stanic BBC jako by naznačoval: všechno zpět. Vy si válčete, ať aréna mokvá krví, já budu dění buď s lehkým pobavením, nebo lehkým znechucením komentovat. Jako by na sklonku volebního období konečně nekonformní muž silných zásad vklouzl do kůže protokolárního prezidenta.
Změnilo se něco za oněch pět měsíců? Změnil se charakter voleb, nejde už o boj dobra se zlem, nebo Václav Havel hází ručník do ringu a dospěl ke zjištění, že bojují spolu polodobro s polozlem? Je na vás, z jaké strany to chcete vidět. Svědčí o tom jeho nové slovo "dusno". Je mírnější než "blbá nálada".
Navíc prý zachvacuje pouze "sféru politiky a médií, kde číhá jeden na druhého a snaží se navzájem kopnout do kotníku". Zásadní střet dobra se zlem se samozřejmě v takové nedůstojné atmosféře odkládá na neurčito. Možná však jen velký hráč nechtěl odkrýt karty...
