Prezident Václav Havel s kardinálem Miloslavem Vlkem se včera společně postavili proti názoru vlády, že církev nemá právní nárok na restituce majetku. "Není přiměřené nazývat restituce církevního majetku za návrat do původního vlastnického stavu. Ale nevyplývá z toho, že by restituce neměly pokračovat," uvedl včera Havel po společné snídani s kardinálem. Prezident zároveň částečně poopravil svůj úterní výrok, kdy nazval studii nevěrohodnou až k smíchu s odůvodněním, že přichází až devět let po zahájení církevních restitucí.
Kardinál Vlk posudek vypracovaný na žádost kabinetu právníky Univerzity Karlovy přivítal, protože přesouvá majetkové záležitosti z politické úrovně do roviny právní. Vládní interpretaci analytického materiálu však považuje za nesprávnou. "To, co do toho vláda a různí činitelé vkládali, tam vůbec není," řekl Vlk.
Vicepremiér pro legislativu Pavel Rychetský ovšem trvá na tom, že skutečná restituce církevního majetku není možná. "Nikdo by ji nechtěl, stejně jako úplnou odluku církví od státu. Vláda se bude zabývat všemi možnými variantami řešení vztahu státu a církví. Budeme hledat jiné formy, jak kompenzovat církvi majetek," uvedl Rychetský, jenž se v pondělí zmínil o zřízení fondu prospěšného pro všechny církve. Zároveň nevyloučil, že se v některých případech stát přece jen rozhodne objekt vydat, ale jedině na základě zákona.
Z expertizy podle Rychetského jednoznačně vyplývá, že církevní majetek neměl soukromoprávní charakter a podléhal státnímu dozoru a omezením. Církev neměla k majetku dispoziční právo, měla jen právo na užitky. "Nikdo nepopírá, ani studie, že existoval zdánlivě vlastnický vztah," dodal Rychetský.
Katolická církev sice připouští, že měla k majetku omezené dispoziční právo, rozhodně však trvá na tom, že její součásti - farnosti, diecéze, řeholní řády - byly jako právnické osoby skutečnými vlastníky.
Jeden z autorů posudku, Vladimír Mikule, včera potvrdil, že nárok na restituce církevního majetku neexistuje. Mikule je sociálními demokraty od roku 1996 označován za stranického legislativního experta. Jako po-slanec Federálního shromáždění se v dubnu 1991 vzdal mandátu, když komise 17. listopadu zjistila, že byl registrován jako agent StB. Obvodní soud pro Prahu 7 vynesl ovšem v červenci 1993 rozsudek, podle něhož pro tajnou bezpečnost nepracoval. Soudní senát se tehdy opřel o výpověď současného ministra Jaroslava Bašty.
