Úřad prověřil hospodaření Hasičského záchranného sboru (HZS) Prahy a Jihomoravského, Libereckého a Pardubického kraje v letech 2013 a 2014. Zkontroloval hospodaření s majetkem v hodnotě 532 milionů korun a peněžní prostředky ve výši 90 milionů korun.
Podle zjištění úřadu hasiči nedostali od pojišťoven všechny peníze proto, že zákon k vypořádání náhrad umožňuje různé přístupy jak ze strany hasičů, kteří o ně žádají, tak ze strany pojišťoven, které je z povinného ručení platí.
„Ty v některých případech odmítly peníze za zásah zaplatit s tím, že by je měl uhradit viník nehody. Zákon ale hasičům neumožňuje vymáhat peníze za zásah po viníkovi,“ uvedl NKÚ, podle kterého generální ředitelství nevydalo žádný předpis, který by tuto situaci řešil. Hasiči tak podle kontrolorů neuplatnili své nároky u třetiny dopravních nehod a z uplatněných nároků za zásahy pojišťovny neuhradily téměř 30 procent.
Hasiči se brání tím, že vydali v souladu se stanoviskem Ministerstva financí vnitřní směrnici, jednotlivé pojišťovny se jí však neřídí. „V této chvíli se stále ještě snažíme řešit celou věc nelegislativní cestou. Pokračujeme v jednáních s Českou kanceláří pojistitelů a vymáhání pohledávek postupně předáváme Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Pokud se nám ale nepodaří dosáhnout požadovaného výsledku, budeme nuceni iniciovat legislativní řešení, tedy novelu příslušného zákona,“ uvedl generální ředitel HZS ČR Drahoslav Ryba.
NKÚ uvedl, že výši vybraných prostředků ovlivnila i vláda, když schválila, že náklady za zásah budou hrazeny z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. „Stanovila také hodinovou sazbu za výjezd na 5 600 korun, přestože původní návrh počítal se sedmi tisíci korunami za hodinu. Nově schválený zákon o HZS platný od začátku tohoto roku tyto problémy neřeší,“ připomněli kontroloři.
Cena stejných obleků se lišila i o tři tisíce korun
NKÚ našel problémy i u příjmů, které hasiči získávají za své služby. Generální ředitelství nevydalo jednotné pokyny pro uzavírání smluv a pro stanovování cen za připojení k pultu centralizované ochrany a za plané výjezdy.
Úředníci upozornili na to, že zatímco například HZS Libereckého kraje poskytoval toto připojení v letech 2013 a 2014 zdarma, v Pardubickém kraji s podobným počtem připojených objektů získali hasiči za stejné období 8,2 milionu korun. Podobně tomu bylo i s cenou za plané výjezdy, která se pohybovala v rozmezí od tisíce do 8 200 korun.
Generální ředitelství by podle NKÚ mělo centrálně nakupovat zásahové vybavení hasičů, aby se sjednotily a optimalizovaly požadavky na jednotlivé vybavení a aby se také zvýšila šance, že se do soutěže přihlásí více potenciálních dodavatelů, což by snížilo výslednou cenu.
Krajská ředitelství hasičů totiž například zásahové obleky a obuv či další vybavení soutěžila každé zvlášť, cena stejných obleků se proto kraj od kraje lišila i o tři tisíce korun.
„Je potřeba si uvědomit, že každý kraj má svá specifika a s tím spojená rizika. V tom se odráží samozřejmě i rozdílnost potřeby a parametrů nákupů jednotlivých zásahových obleků, rukavic, obuvi apod. To v praxi znamená, že každý kraj si dle vlastních potřeb a analýzy rizik přesně specifikuje, jaké vlastnosti má zásahový oblek splňovat. Z toho samozřejmě vyplývá i rozdílná cena,“ dodává mluvčí hasičů Nicole Zaoralová.
