"Peníze krajům směřují z rozpočtového určení daní, z dvanácti ministerstev, čtyř fondů, celkem ze 136 kapitol. Financování krajů je absurdně složité," prohlásil správce státní kasy.
Zároveň si posteskl nad tím, že i nároky ministrů na rozpočet jsou týden od týdne větší a větší. Situaci podle něj komplikuje i to, že do schodku musí být započteno 21 miliard korun za pronájem gripenů, což schodek zvýší na 2,8 procenta HDP. Debatu o rozpočtu ale vláda nedokončila a přerušila.
"Pořád je diskuse o naplnění některých rozpočtových kapitol. Teď už to bude na jednání jednotlivých členů vlády s ministrem financí," řekl premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Vláda se podle něj k rozpočtu vrátí koncem srpna či začátkem září. Přiznal tak, že shoda ve vládní koalici stále není. Prostor pro případné zvýšení schodku ale není velký, protože vláda chce udržet schodek pod třemi procenty HDP.
Kraje chtějí po vládě peníze, které měly "před Kalouskem"
Podle šéfa Asociace krajů a jihomoravského hejtmana Michala Haška teď kraje po vládě jen chtějí to, co už měly, ale o co přišly za Babišova předchůdce v čele financí Miroslava Kalouska. "Kraje požadují koeficient z rozpočtového určení daní vrátit na úroveň z roku 2011," řekl Hašek. To by krajům vrátilo 4 miliardy, aby mohly plnit kompetence, které ze zákona mají.
"Hejtmani nepřišli s nataženou dlaní jen tak," prohlásil jihomoravský hejtman. "Je tady vůle vlády vrátit se ke stavu roku 2011," věří Hašek. Babiš se vyjádřil zdrženlivěji. Je podle něj třeba se vrátit k tomu, jaké vlastně kompetence kraje mají a jaké by měly mít.
Hašek prohlásil, že kraje jsou přepraveny už příští rok od státu převzít financování sociálních služeb. Apeloval na vládu, aby krajům peníze přidala, i tím, že lidé platí daně proto, aby věci fungovaly. A jestliže se kraje mají starat o to, co jim podle zákona přísluší, potřebují na to také peníze.
