"Nepočítali jsme s tím, že by Ernst Harrach mohl získat zámek a pivovar zpátky," řekla jilemnická místostarostka Jana Čechová. "Rozhodnutí soudu nás potěšilo. Do zámku i do muzea jsme dali v posledních letech hodně peněz a neradi bychom o ně přišli," dodala.
Po rozhodnutí Evropského soudu odlehlo i Miloslavu Martinovi, starostovi nedaleké Horní Branné. Harrachové tam vlastnili zámek, rodinnou hrobku, špitál a pozemky.
"Nevím přesně, jestli se jejich restituční nároky dotýkaly i zámku, hrobky a špitálu. Určitě ale u nás chtěli pozemky. Nacházejí se vedle sportovního areálu a můžeme s nimi konečně bez obav nakládat," prohlásil Martin.
Československo zabavilo Harrachům majetek na základě Benešových dekretů. Patřil Janu Nepomukovi Harrachovi, který zemřel 12. května 1945 v zajateckém táboře ve Vídni jako voják říšskoněmeckého wehrmachtu. Podle tehdejších státních úřadů Harrach spolupracoval s hitlerovskými okupanty a působil v nacistické straně.
Advokáti Ernsta Harracha tvrdili, že konfiskace majetku jeho předků nebyla platná, poněvadž nelze odebírat majetek mrtvým. Soudy ale jejich názor odmítly.
"Harrach zanechal v Krkonoších silnou stopu"
Ředitel Krkonošského muzea v Jilemnici Jan Luštinec považuje Harrachy za šlechtice, mezi nimiž se objevila řada vynikajících osobností.
"Zasloužili se o zdejší kraj a především Jan Harrach po sobě zanechal v Krkonoších silnou stopu," prohlásil Luštinec. "Ernst Harrach, který usiloval o vrácení majetku, nepocházel z jilemnické větve rodu. Její příslušnicí vymřeli po meči v roce 1961."
Harrachové vlastnili zámek nejen v Jilemnici a Horní Branné, ale i palác ve Vídni. Patřil jim rovněž zámek v Hrádku u Nechanic, který rovněž zůstává státu (více o tom čtěte zde).
Mezi rodová sídla se řadila i Náměšť na Hané, Kunín, Velké Meziříčí a Janovice u Rýmařova. Hraběcí titul získali v roce 1627.
