Iniciativa Zachraň jídlo postavila svůj stan v dolní části Václavského náměstí. V jeho těsné blízkosti rozestavěla bufetové stolky a také informační panely, které akci kolemjdoucím představovaly.
Nechybělo ani pódium, na kterém se vystřídali odbornice přes výživu, zástupce Informačního centra OSN v Praze, pracovnice Potravinové banky Praha či manažerka jednoho ze supermarketů.
Pár minut po poledni se prostor zaplnil desítkami zájemců jak o jídlo, tak o informace.
Dobrovolníci nandavali příjemně vonící zeleninové kari do porcelánových misek, ke kterým přidali dřevěnou lžíci a nabídli kousek čerstvého pečiva. Za půl hodiny hlásili, že jim zbývá posledních dvacet porcí.
"Ale nebojte se, je to posledních dvacet porcí jen z první várky. Další už k nám míří z hotelové školy v Klánovicích, kde pro nás kari v noci uvařili. Takže vydržte, za chvíli se na vás dostane," oznámil na vysvětlenou z pódia jeden z organizátorů směrem k frontě, která tou dobou čítala přibližně stovku čekajících.
Lidé ve frontě mezitím diskutovali, a to nejen s dobrovolníky z řad studentů, kteří happening pomáhali pořádat a rozdávali informační letáčky, ale i mezi sebou.
Organizátoři byli už v tu chvíli s účastí spokojeni. "Zájem je opravdu velký. A to je pro nás důležité, protože vidíme, že téma plýtvání potravinami není lidem lhostejné," řekl iDNES.cz mluvčí iniciativy Zachraň jídlo Petr Hanzel.
Iniciativa nechce oslovit jen veřejnost. "Chtěli bychom apelovat na ministerstvo financí, aby udělalo výjimku a osvobodilo od patnáctiprocentní daně supermarkety, které věnují nespotřebované zboží k dalšímu využití. Nejen, že je nelogické, aby na to doplácely, ale jistě by se přidaly i další," vysvětlil Hanzel.
Nespotřebované jídlo z marketů může pomoci potřebným
Stejně to vidí i kuchař Roman Vaněk, autor televizního pořadu Peklo na talíři, který přišel Hostinu pro tisíc podpořit. "Supermarkety fungují v Česku už nějakých 22 let. A vzhledem k tomu, že jsou otevřené sedm dní v týdnu, některé dokonce nonstop, a nabízejí neuvěřitelně široký sortiment potravin, jsou zároveň zdrojem největšího množství bioodpadu. A s tím potřebují nějak naložit," řekl Vaněk.
Nespotřebované zboží by přitom mohly využít například azylové domy. Přebytky potravin mohou putovat i do potravinové banky, která je pak rozveze do charitativních organizací. Ta měsíčně nakrmí zhruba deset tisíc lidí.
Problém plýtvání jídlem se ovšem netýká jen potravin, kterým končí datum spotřeby. Prodejci často vyhazují tuny potravin i kvůli absurdním důvodům. Například proto, že mrkev není dost rovná nebo dost dlouhá.
"A právě na to všechno chceme naším happeningem upozornit. Běžným spotřebitelům chceme navíc poradit, jak potraviny nakupovat, jak je správně skladovat, a třeba nabídnout i recepty, jak z potravin s končící expirací uvařit," dodal mluvčí iniciativy Zachraň jídlo Petr Hanzel.
9. září 2013 |
