Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Záhadná smrt exšéfa OSN se znovu prošetří. Prsty v ní mohla mít i CIA

  16:05aktualizováno  16:05
Tragická letecká nehoda, při které před pětapadesáti lety zahynul generální tajemník OSN Dag Hammarskjöld, se opět přezkoumá. V září o to požádá současný předák organizace Pan Ki-mun. Vyšetřování ožije kvůli nově objeveným materiálům, podle kterých muže zabily jihoafrické jednotky s podporou západních mocností.

Generální tajemník OSN Dag Hammarskjöld. (1. dubna 1953) | foto: Profimedia.cz

Jihoafrická vláda může mít po desítkách let v rukách další kousek skládačky v objasnění smrti bývalého generálního tajemníka. Získala dokumenty, podle kterých to nebyla nehoda, ale spiknutí pod krycím názvem Operace Celeste.

Pokud jsou materiály pravé, mohly by podle webu Foreign Policy posloužit jako důkaz, že Hammarskjölda zavraždily jihoafrické paramilitární jednotky s podporou CIA, britských tajných služeb i belgických těžebních společností.

O spiknutí s podílem CIA se začalo mluvit už v roce 1998, kdy se do rukou Komise pravdy a usmíření (právního tělesa přezkoumávajícího zločiny apartheidu v Jihoafrické republice, pozn. red.) dostala komunikace mezi členy jihoafrické organizace SAIMR, která v 60. letech najímala žoldáky do bojů v Kongu.

Neklidný region

Kongo bývalo až do roku 1960 kolonií Belgie, která měla v zemi své zájmy i po vyhlášení nezávislosti. V červenci 1960 separatisté s podporou belgických jednotek odtrhli od země provincii Katanga s bohatými nalezišti diamantů, mědi, zlata a uranu. V zemi se také střetávaly vlivy SSSR a USA. Stát Katanga přestal existovat v roce 1963 po dobytí hlavního města jednotkami OSN a konžskou armádou.

V jednom dokumentu se objevily zmínky o britské tajné službě MI5 i americké CIA. Její tehdejší ředitel Allen Dulles podle materiálu řekl, že „Dag začal být obtížný a měl by být odstraněn“. Sabotéři údajně instalovali výbušniny na jeho letadlo tak, aby explodovaly při přistání. U kopie dokumentů tehdy nebylo možné dokázat jejich autentičnost, stejně jako nelze potvrdit existenci organizace SAIMR.

Jaké nové důkazy mají nyní vyšetřovatelé k dispozici, zatím není jasné. Podle zdrojů blízkých vyšetřování jsou to materiály týkající se Operace Celeste, které byly až doposud považované za ztracené. Experti však varují, že i kdyby byly dokumenty původní, mohou to být falešné materiály, které byly součástí dezinformační kampaně. V regionu totiž během studené války působilo mnoho aktérů.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun chce ale i tak nechat důkazy prověřit. I kdyby nepomohly případ vyřešit, mohou poskytnout vhled do okolností předcházejících smrti muže, kterého bývalý americký prezident John F. Kennedy považoval za „největšího státníka století“.

Osudná noc

Večer 17. září 1961 Hammarskjöld letěl z hlavního města Konga Léopoldville (dnešní Kinshasy) do Ndoly ležící v příhraničí Severní Rhodesie (dnešní Zambie). Hammarskjöld se zde měl setkat se separatisty, kteří od Konga odtrhli bohatou jižní provincii Katangu.

S jejím prezidentem a vůdcem povstalců Moisem Tshombem chtěl dohodnout klid zbraní a cestu k usmíření s centrální vládou. Zároveň ho chtěl přesvědčit, aby rozvázal spolupráci s Belgií. Na jednání však Hammarskjöld nikdy nedorazil.

Fotogalerie

Jeho letoun Douglas DC6B se při sestupu v Ndole zřítil do lesů. Generální tajemník spolu s dalšími čtrnácti lidmi na palubě na místě zemřel. Podle zpráv z místa byl náraz tak silný, že jeho tělo vymrštil a Hammarskjöld si fatálně poranil hrudník, páteř a žebra.

Patnáctého člena posádky, Američana Harolda Juliena, se podařilo udržet naživu jen několik dní. Před smrtí se svěřil, že letadlo před pádem explodovalo. Důkazy pro jeho tvrzení však chyběly. Rhodéská vyšetřovací komise tak případ v roce 1962 uzavřela s tím, že chyboval pilot, když neodhadl výšku stromů při přistávání.

Během následujících let se ale vyrojily desítky konspiračních teorií vysvětlujících úmrtí diplomata, který posmrtně obdržel za práci pro OSN Nobelovu cenu míru. Podle některých ho nechala sestřelit CIA či pozemní americké jednotky. Objevily se i úvahy, že Hammarskjöld pád letadla přežil a poté byl zastřelen. První vyšetřovatel OSN, který jeho tělo viděl, totiž uvedl, že generální tajemník měl v čele díru po kulce. Pitva to však nepotvrdila.

Mnoho mocných nepřátel uprostřed války

Hammarskjöld měl mnoho nepřátel, proto podezření z jeho smrti míří na více stran. Například na separatisty, kteří se snažili uhájit provincii Katangu jako samostatný stát a proti nimž bojovaly jednotky OSN.

O provincii bohatou na měď, diamanty a uran měli zájem i západní hráči. Separatisté tak měli podporu Belgie (bývalé koloniální velmoci v Kongu), Velké Británie, Jižní Afriky ale i Spojených států, pro které bylo podstatné udržet region z dosahu Sovětského svazu.

Sporné mise OSN

Po Suezské krizi v roce 1956, kdy byla poprvé nasazena takzvaná „peacekeepingová mise OSN“, tedy operace na udržení míru, se možnosti Organizace spojených národů rozšířily. Z narůstajícího počtu členů se Dagu Hamerskjöldovi podařilo vytvořit slušnou základnu. Tehdejší generální tajemník se navíc těšil aktivní podpoře USA a měl i tichý souhlas Sovětského svazu.

OSN se za studené války stala nástrojem světových velmocí, které skrze ni rozšiřovaly svůj vliv. Příkladem je operace na udržení míru v Kongu vyslaná v roce 1960. „Administrativa amerického prezidenta Dwighta D. Eisenhowera se zdráhala zapojit americké vojenské jednotky v Africe, zároveň se jí však nelíbila sovětská přítomnost v Kongu. Východiskem se stala podpora operace OSN, od které si slibovala utlumení vlivu SSSR v zemi,“ píše politoložka Jana Urbanovská v knize Vybrané bezpečnostní hrozby a rizika 21. století.

„Všechny strany - Belgičané, Jižní Afrika i CIA - měly důvod protestovat proti misi Daga Hammarskjölda,“ uvedl jihoafrický právník Richard Goldstone, který se případem zabývá. CIA obvinění už dříve popřela s tím, že jsou „absurdní a nepodložená“.

Zájem o neobjasněnou smrt zvedla v roce 2012 kniha Susan Williamsové Kdo zabil Hammarskjölda? OSN, studená válka a nadvláda bělochů v Africe. Byla to právě její publikace, která vedla Goldstonea a právní experty k založení takzvané Hammarskjöldovy komise, která případ znovu prošla. Její členové materiály zmiňující Operaci Celeste označili za podezřelé a nedůvěryhodné, smrt Hammarskjölda však podle nich pravděpodobně nezpůsobila nehoda.

Po analýze dostupných dokumentů došli k závěru, že existuje „přesvědčivý důkaz, že se letadlo stalo cílem útoku nebo hrozby, když přistávalo v Ndole“.

Stejně tak uvedli domněnku, že americká Národní bezpečnostní agentura (NSA) v osudnou noc nahrávala na letišti v Ndole veškerý rádiový provoz. Podle nich je možné, že svou nahrávku má i CIA. OSN po zveřejnění závěrů komise pověřila soudce Mohameda Chandeho Othmana, aby případ ještě jednou prozkoumal.

Experti však dospěli k závěru, že teorie o výbušnině je mylná a zmíněné dokumenty, které zachycují údajnou komunikaci mezi členy SAIMR, nelze brát jako důkaz, protože jsou nedůvěryhodné.

Svědci letadlo viděli padat v plamenech, říká právník

Chystané pátrání komplikuje fakt, že ve vyšetřovacím spisu chybí svědectví lidí z místa. Goldstone přitom upozorňuje, že tři místní pracovníci uvedli, že viděli letadlo padat v plamenech.

Jiní zase vzpomínali na letoun, který údajně spustil palbu na Hammarskjöldův stroj. Vyšetřovatelé ze Severní Rhodesie ani OSN je však nevyslechli. „Rhodesané měli tendence brát černé svědky jako nespolehlivé. Šlo o rasistickou záležitost,“ uvedl Goldstone.

Vyšetřování pádu letadla, které ani po desetiletích nebere konce, je obzvlášť bolestivé pro příbuzné obětí, kteří by rádi případ jednou provždy uzavřeli. „Důkazy jsou stále zatuchlejší, vzpomínky vadnou a lidé umírají. Měli bychom si uklidit stůl, zapomenout na politiku a získat odpovědi,“ řekl Heynrich Wieschhoff, jehož otec zemřel v letadle spolu s Hammarskjöldem.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.