Příkaz k nečekanému opuštění provincie Vardak obdrželo velitelství NATO v Kábulu. Podle něj musí strategickou provincii bezpodmínečně opustit všechny americké speciální jednotky. Na odchod z boji zmítaného území dostaly přesně čtrnáct dní, informoval britský list The Telegraph.
O opuštění území ležícího jihozápadně od hlavního města Kábul rozhodla afghánská bezpečnostní rada kvůli stížnostem místních, že americké ozbrojené složky se dopouštějí vraždění, mučení a únosů. "Americké speciální jednotky a jimi vytvořené nelegální ozbrojené skupiny způsobují nestabilitu a sužují místní obyvatele," potvrdil obvinění mluvčí afghánského prezidenta Aimal Faizí.
Britský list zmiňuje například jednu z akcí speciálních jednotek, po níž je devět lidí pohřešováno, či případ mladého studenta, kterého unesli z jeho domu a o dva dny později jej našli mrtvého s podříznutým hrdlem. V dubnu loňského roku se musela americká armáda také potýkat se skandálem, kdy výsadkáři pózovali na fotografiích s mrtvými talibanci (více o případu zde). Kromě těchto případů čelí američtí vojáci ještě obvinění z loupeží, znásilňování či útoků na místní obyvatele.
Odchod speciálních jednotek by znamenal bezpečnostní hrozbu
Jak bude americká administrativa reagovat na nečekaný příkaz k opuštění provincie, není zatím jasné. Spojenecká koalice se odmítla k rozhodnutí vyjadřovat do doby, dokud její vedení odsun neprojedná přímo s afghánskou vládou. "Všechna obvinění o proviněních bereme vážně a vyvíjíme maximální úsilí, abychom zjistili příslušná fakta," uvedl mluvčí v prohlášení spojenců.
Příkaz k opuštění provincie by mohl značně zamíchat kartami ve více než jedenáct let trvajícím konfliktu. Právě přes Vardak totiž vede potenciální klíčová cesta povstalců k ovládnutí hlavního města.
Nehledě na případný odchod amerických speciálních jednotek již brzy posílí spojenecké řady v provincii 59 českých vojáků. Do jedné z pěti nejnebezpečnějších oblastí Afghánistánu odletí zhruba za měsíc, aby tam pomáhali s plánováním operací (více o nasazení českých vojáků ve Vardaku zde). Český rekonstrukční tým, který působil po pět let v provincii Lógar a vystřídalo se v něm na 2 500 vojáků, ale zemi již definitivně opustil před několika dny (více o odchodu českého rekonstrukčního týmu z Afghánistánu zde).
Do konce příštího roku zbyde v zemi jen zlomek vojáků
Nad budoucností afghánské mise jako takové se nicméně vznáší velký otazník. Nejen Spojené státy, ale i další členské země NATO chtějí radikálně snížit počet svých vojáků nasazených v zemi. K projednání možného ukončení více než dekádu trvajícího konfliktu se sešli minulý pátek v Bruselu ministři obrany členských zemí aliance.
K jednoznačnému závěru však politické špičky nedospěly. Po roce 2014 by v Afghánistánu mělo být nasazeno přibližně osm až dvanáct tisíc vojáků Severoatlantické aliance, píše britský list The Guardian. Není ale doposud jasné, jaký bude poměr amerických vojáků vůči vojákům dalších členských států.
Začít stahovat své vojáky z Afghánistánu hodlá Pentagon už letos na jaře. Z 66 tisíc vojáků, které mají momentálně Spojené státy nasazené v zemi, by se jich 5,5 tisíce mělo vrátit do vlasti do konce letošního května. Dalších osm tisíc by je mělo následovat do konce listopadu. S největšími škrty ale Pentagon počítá až po zimě, kdy hodlá poslat zpátky domů na 20,5 tisíce příslušníků armády.
Tyto kalkulace uveřejnil v pátek na jednání NATO americký ministr obrany Leon Panetta. Další velká redukce počtu jednotek podle něj bude následovat po afghánských prezidentských volbách v dubnu příštího roku. Ve finále by tak již na konci roku 2014 nemělo být v Afghánistánu více než osm až dvanáct tisíc příslušníků všech zahraničních vojsk Severoatlantické aliance.
