Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Hamas oblékl saka a učí se vládnout

  8:20aktualizováno  8:20
Palestina si užívala přicházejícího jara. Muži v lépe či hůře padnoucích oblecích většinou evropského střihu postávali na dvoře a potahovali ze silných cigaret. Palestinský parlament měl právě nezbytnou nikotinovou přestávku.

Vůdcové Hamasu přešli od terorismu k politice. Ilustrační foto. | foto: Reuters

Psal se 27. březen a palestinští zákonodárci měli jediný úkol. Schválit novou vládu, kterou jim právě představil předák radikálního hnutí Hamas Ismáíl Haníja. Tedy šéf islamistické organizace, která v letech 2000 až 2004 zabila při 425 útocích přes dvě tisícovky Izraelců.

Palestinští zastupitelé, promíchaní v přátelsky diskutujících hloučcích, patřili k různým, často znepřáteleným partajím. Mnozí z nich také znají poměry v izraelských věznicích lépe než jednací řád Sněmovny, do níž byli letos zvoleni.

Výjimečnou pozornost novinářů ovšem budil Muhammad abú Tir, v pořadí druhý muž kandidátky Hamasu, jenž toho dne patrně neodtrhl ucho od mobilního telefonu.

Tento jeruzalémský Arab, jenž proslul charakteristickým rudým vousem barveným po starém zvyku henou, před několika lety z televizní obrazovky ujistil Židy, že se nemusí bát budoucí palestinské správy nad celou Svatou zemí.

"Judaismus zažil svůj zlatý věk právě pod vládou muslimů, v Andalusii," uvedl tehdy s odkazem na plodnou středověkou koexistenci Židů a muslimů na Pyrenejském poloostrově.

My říkáme raději mučedníci
Betlémský poslanec Anvar Zboun, zvolený na kandidátce Hamasu, je na otázky novinářů připraven. V elegantním obleku a vázance působí spíše jako dobře placený právník než jako prostý aktivista Hamasu. A podobně jako advokát se také vyjadřuje: ostražitě, přesně.

"My je nenazýváme sebevražednými atentáty, ale mučednickými operacemi," konstatuje s laskavým učitelským úsměvem Anvar Zboun, když se ho ptám, zda jsou teroristické útoky, ze kterých už není návratu, v souladu s učením islámu.

Pokračuje: "Jedná se jen o jeden z druhů odporu (proti státu Izrael – pozn. red.). Šlo také často o odvety za izraelské násilí. V posledních dvou letech ale islámské hnutí (Hamas) nepodniklo ani jedinou mučednickou operaci," dodává betlémský politik dobrou angličtinou.

Lze si jen těžko představit, že by se nynější poslanci Hamasu opásali výbušninou a vyhodili se do povětří (třeba) s linkovým autobusem v centru Jeruzaléma. Často vážně myšlený arabský bonmot, podle kterého Izrael bombarduje nepřátele z letadel, zatímco Palestinci svého nepřítele sebevražednými atentátníky, tedy není – aspoň zatím – aktuální.

Hnutí navíc nikdy nebylo jen hnízdem ke všemu odhodlaných atentátníků: nyní již i Evropané tuší, že Hamas provozuje řadu nemocnic a charitativních organizací, které na řadě míst nahrazují neexistující státní zařízení tohoto typu.

Palestinci, zvláště ti z chudého, konzervativního pásma Gazy, to měli na paměti patrně i letos 25. ledna, kdy hlasovali o složení parlamentu. Kandidátka sestavená Hamasem získala 74 z celkem 132 křesel.

Fatah, konkurenční hnutí stávajícího prezidenta Mahmúda Abbáse, které vládlo Palestině do lednových voleb a jež aspoň verbálně usilovalo o pokračování mírového procesu, získal pouze 45 míst.

Kolik adres má Palestina?
"Dejte se doprava, pak za roh, tam je ukazatel," naviguje mě pohledná řidička v japonském autě a amerických džínách. Ve vilové čtvrti východního, převážně Araby osídleného Jeruzaléma chodí ženy oblečeny docela jinak než v pásmu Gazy.

Přizpůsobí se řidičky Hamasu, nebo Hamas řidičkám? A bude to vůbec nutné? "Palestina nemůže být za žádných okolností čistě islámskou, uzavřenou společností," říká Mahdí Abdulhádí, šéf palestinského vědeckého ústavu PASSIA s odkazem na multikulturní charakter Svaté země.

"Islám je samozřejmou součástí palestinské identity, ale tato země nebude dalším Íránem: národní identita je u všech Palestinců silnější než náboženská," říká palestinský akademik.

V jeho pracovně samozřejmě Korán nechybí, ale z pohledu skalních islamistů tu jiné knihy – především ty západní – přebývají. Co se týká Hamasu, je však Mahdí Abdulhádí optimista: "Jsou stále umírněnější. Podobný trend nastal i v Egyptě, kde Muslimské bratrstvo již ustoupilo z radikálních pozic."

A problémy s penězi, které Západ odmítá vládě sestavené Hamasem posílat? "Ideální by bylo vytvořit dvě adresy: vládní a prezidentskou. Kabinet Hamasu by byl cosi jako vláda starostů: staral by se o vodu, rozvod elektřiny, školství, zdravotnictví," navrhuje akademik.

"Kontakt se světem by obstarával Západem přijímaný prezident Abbás," dodává šalamounsky Mahdí Abdulhádí.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Loutky Si Ťin-pchinga i podnikatelská esa. Kdo určuje směr moderní Číny?

Čínu už za pár dní čeká další sjezd Komunistické strany. Server CNN u této příležitosti oslovil desítku expertů a sestavil žebříček pěti nejvlivnějších lidí...  celý článek

Irácké jednotky obsadily Kirkúk na severu země (16. října 2017)
Irácké jednotky obsadily ropný Kirkúk, Kurdové se stáhli bez boje

Irácké jednotky obsadily město Kirkúk na severu země, které bylo v držení kurdských milicí. S odkazem na prohlášení armády o tom informovala stanice...  celý článek

Ilustrační snímek
Egyptská letoviska po útocích znovu ožívají, říká šéf turistické asociace

Z egyptských letovisek se po teroristických útocích v posledních letech stala města duchů. Země následně přijala zvýšená bezpečnostní opatření a letos se do...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.