Ředitel odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra Tomáš Haišman

Ředitel odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra Tomáš Haišman | foto: Josef Kopecký, iDNES.cz

Kosovo Zeman neuznává, Česko tam vyšle ostrého kritika migrace

  • 248
Tomáš Haišman, vysoký úředník ministerstva vnitra, jenž ostře kritizoval Evropskou komisi za „neomarxistické sociální experimenty“, když řekl, že do Evropy nemíří uprchlíci, ale proud ekonomické migrace, má Česko nově zastupovat v Kosovu jako chargé d’affaires. Upozornil na to Respekt. Prezident Miloš Zeman Kosovo nikdy, stejně jako Václav Klaus, neuznal.

„Nedávejte mi tu otázku, nebudu odpovídat,“ řekl v úterý Haišman. Výběr Haišmana iDNES.cz potvrdil zdroj, který si nepřál být jmenován vzhledem k tomu, že rotace na zastupitelských misích se před nástupem nesdělují.

„Doba vyslání na zastupitelský úřad v Prištině je tři roky a já nastoupil 1. září 2014, takže to vychází, že bych měl být střídán během léta 2017. Mohu potvrdit, že doba vyslání mi končí v létě,“ řekl v rozhovoru s iDNES.cz vedoucí zastupitelského úřadu v kosovské Prištině Ivo Šilhavý.

V Kosově není jako velvyslanec, ale „jen“ jako chargé d’affaires. Ani devět let poté, co Česká republika Kosovo uznala. „Během výkonu funkce v místě rozdíl prakticky není. Jeden z hlavních rozdílů je vnitřní, protože mimořádného a zplnomocněného velvyslance jmenuje prezident republiky. Chargé d’affaires pověřuje, jmenuje ministr zahraničí,“ řekl Šilhavý.

Uprchlíci by šli do sousední země, řekl Haišman před poslanci

Zajímavý je jak výběr osoby, která bude Česko zastupovat, tak mezinárodní kontext. „Proud, se kterým jsme se loni setkali - a můžeme si o tom mediálně říkat, co chceme - je celý od začátku do konce proud ekonomické migrace. Pokud by šlo o uprchlíky, tak by pravděpodobně uprchli z rizikové země do země sousední, kde je poskytnuto bezpečí,“ řekl Haišman loni na podzim ve Sněmovně.

Skupina zemí V4, tedy Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko, jsou podle Haišmana základním oponentem „neomarxistických, sociálních experimentů z pera Evropské komise“, když jejím nápadům, jak přistupovat k migraci, oponují selským rozumem. „Poznámky o tom, že někdo je xenofob, by se daly alternovat tím, že někdo je sociální experimentátor,“ uvedl doslova (více zde).

Zaorálek byl proti uznání Kosova, stejně jako Klaus i Zeman

Nezávislost bývalé srbské provincie Kosovo uznala česká vláda v květnu 2008, když byl ministrem zahraničí Karel Schwarzenberg ve vládě Mirka Topolánka z ODS. Protestovala proti tomu tehdy opoziční ČSSD v čele se současným ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem. „Budeme chtít, aby vláda vysvětlila své jednání, proč nás o tom neinformovala. Chceme slyšet po vládě, proč nedodržela slovo,“ zlobil se tehdy (více zde).

Ale především odtržení Kosova od Srbska nikdy neuznal ani bývalý prezident Václav Klaus, ani jeho nástupce Miloš Zeman. „S uznáním Kosova Českou republikou se nemohu smířit,“ říkal Klaus s tím, že se za rozhodnutí tehdejší vlády stydí. Napsal o tom i text pro MF DNES (více zde).

Zeman je ještě tvrdší. „Již několikrát jsem řekl, že Hashim Thaçi je válečný zločinec,“ řekl na adresu prezidenta Kosova v roce 2015 v rozhovoru pro Večernje novosti (více zde).

„Zastávám názor, že Kosovo, které řada zemí neuznala, je, jemně řečeno, velmi podivný stát. Stát se silným vlivem narkomafií,“ prohlásil také v roce 2014 při návštěvě Srbska. „Vzhledem k tomu, že UÇK, tedy Kosovská osvobozenecká armáda, předvedla v době jugoslávské války celou řadu teroristických činů, pak bych se samostatné kosovské armády, která by nebyla ničím jiným než UÇK ve zbrani, poněkud obával,“ prohlásil také Zeman (více zde).

Nejde přitom o okrajový postoj. Ze zemí Evropské unie samostatné Kosovo dosud neuznávají Slovensko, Španělsko, Řecko, Kypr ani Rumunsko. Z dalších třeba Rusko, Brazílie, Čína či Indie. Dalšími 115 státy světa je však Kosovo plně uznáváno (na mapě vyznačeny zelenou barvou).

17.března 2014 v 00:35, příspěvek archivován: 28.března 2017 v 16:57

This Kosovo recognition map is interesting - it’s basically everywhere that doesn’t have a separatist region: http://t.co/tUqJWktAff

„My Kosovo plně uznáváme. Máme velmi dobré, přátelské vztahy. Oni s úsměvem pozorují, co dělá naše hlava státu,“ řekl iDNES.cz předseda zahraničního výboru Sněmovny a bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg z TOP 09. O personální změně v Kosovu informován není. „Je to zajímavé pověření,“ komentoval výběr Haišmana do Kosova.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video