Haifa: mrtvý atentátník a zranění

  • 15
Při pumovém útoku na autobusové zastávce v izraelské Haifě zahynul palestinský atentátník a asi deset lidí bylo zraněno. Oznámila to izraelská policie. Podle svědků útočník nálož odpálil v místech, kde se množství izraelských vojáků právě vracelo po víkendu na základny. Minulý týden přišlo při nejhorších útocích od roku 1996 v Haifě a v Jeruzalémě o život 25 lidí. Téměř tři stovky dalších byly zraněny. Tento týden otřásla exploze i Jeruzalémem.

Do nemocnice bylo převezeno osmnáct lidí - osm s většinou lehkými zraněními a zbytek kvůli šoku, píše agentura Reuters. AP udává jedenáct raněných.

Atentátník nezahynul hned, po výbuchu bomby se ještě hýbal. Policisté se ale obávali, že chce odpálit další nálož. Proto asi dvacetiletého muže zastřelili.

Policie se domnívá, že útočník trhavinu odpálil dřív, než chtěl. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil.

Palestinská samospráva atentát odsoudila a slíbila nalezení a potrestání těch, kdo jsou za něj odpovědni. Izrael už dal najevo, že jeho armáda na útok tvrdě odpoví.

Nejmenovaný vojenský činitel řekl, že by mělo jít jak o výpady na palestinská území, tak o "cílené operace" Tak armáda označuje operace proti jednotlivcům.

Izrael zatýkal a zabil 4 policisty 
Atentát následuje po nočním zásahu izraelské armády v palestinské lokalitě Anabta na západním břehu Jordánu. Izraelské jednotky zabily čtyři palestinské policisty. Dvacet pět aktivistů různých palestinských organizací jako Al Fatáh, Hamas a Islámský džihád bylo zatčeno. Hlásí to agentura Reuters s odvoláním na svědky a nemocniční zdroje.

Starosta Anabty Hamdalláh Hamdalláh řekl, že do operace bylo nasazeno asi čtyřicet izraelských tanků. Pěchotu podporovaly také dva vrtulníky. První muž města charakterizoval palbu jako velmi intenzívní.

"Palestinští policisté, kteří byli v terénu, sice slyšeli palbu, ale bylo velmi pozdě, aby se jim podařilo zachránit. Izraelští vojáci jim byli v patách a čtyři z nich chladnokrevně zastřelili," cituje starostu agentura.

Ještě před zátahem prý Izraelci vyhlásili ve vesnici zákaz vycházení. Na dvacet Palestinců pak donutili, aby se na hlavní ulici vysvlékli donaha.

Jednání pokrok nepřinesla
Násilnosti na západním břehu a v Izraeli se staly jen několik hodin před zahájením další schůzky izraelských a palestinských bezpečnostních činitelů, která se konala za přítomnosti amerického vyslance Anthonyho Zinniho.

Dvouhodinové jednání však žádný pokrok, jenž by přiblížil ukončení patnáct měsíců trvajícího palestinsko- izraelského konfliktu, nepřinesl. Obě strany se alespoň dohodly na pokračování kontaktů. Podle amerického velvyslanectví v Izraeli by se izraelští a palestinští představitelé měli znovu sejít v následujících dnech.

Hlavní události v izraelsko-palestinském konfliktu za poslední rok:

28. září
2000
Návštěva šéfa opoziční strany Likud Ariela Šarona na Chrámové hoře v Jeruzalémě.
12. října 2000 Dva izraelští vojáci byli zlynčováni davem Palestinců v Ramalláhu.
16.- 17. října 2000 Izraelsko-palestinský summit v egyptském Šarm aš-Šajchu. Strany se zavázaly vyzvat k zastavení násilí, souhlasily s vytvořením komise k prošetření násilností (komise v čele s bývalým americkým senátorem Georgem Mitchellem zahájila činnost 11. prosince).
22. října 2000 Izrael se po skončení celoarabského summitu v Káhiře rozhodl pozastavit mírové rozhovory s Palestinci.
9. listopadu 2000 U Betléma zabit jeden z vojenských vůdců hnutí Fatah Jásira Arafata Husajn Abaját.
19.- 23. prosince 2000 Izraelsko-palestinské separátní mírové  rozhovory na letecké základně Bolling u Washingtonu. Americký prezident Bill Clinton navrhl předání východního Jeruzaléma včetně Chrámové hory a 95 procent území okupovaných Izraelem pod palestinskou správu. Izrael plán podmínečně přijal.
28. prosince 2000 Barak odmítl přijet do egyptského Šarm aš-Šajchu na plánovaný summit s Arafatem a Mubarakem.
31. prosince 2000 Palestinci zastřelili Benjamina Zeeva Kahaneho, syna zakladatele ultrapravicové protiarabské strany Kach Meira Kahaneho; následně zabit člen hnutí Fatah Sábit Sábit.
21. ledna 2001 Izraelská a palestinská delegace jednaly v egyptské Tabě; rozhovory skončily 27. ledna bez dohody; Barak se rozhodl zastavit kontakty s Palestinci do voleb v Izraeli.
6. února 2001 V premiérských volbách v Izraeli zvítězil Ariel Šaron, jenž odmítl rozhovory s Palestinci, které by vycházely z lednových jednání v Tabě.
17. dubna 2001 Izrael po minometných útocích Palestinců poprvé od vzniku palestinské samosprávy v roce 1994 obsadil část  palestinského území v pásmu Gazy.
27. března 2001 USA vetovaly rezoluci Rady bezpečnosti OSN o vyslání mezinárodních pozorovatelů na ochranu Palestinců.
4. května 2001 Izraelcům a Palestincům byla předána zpráva Mitchellovy komise, která vinu za násilí připsala oběma stranám, vyzvala k zastavení násilí, zastavení rozšiřování židovských osad a k obnově mírového procesu.
1. června 2001 Dvaadvacet mrtvých a na sto zraněných si vyžádal sebevražedný atentát v Tel Avivu. K útoku se přihlásily oddíly Kásam, ozbrojené křídlo hnutí Hamas.
13. června 2001 V platnost vstoupilo příměří, které navrhl šéf americké zpravodajské služby CIA George Tenet.
31. července 2001 Izraelský útok proti sídlu organizace Hamas v Nábulusu: osm mrtvých Palestinců.
9. srpna 2001 Islámský džihád stál za útokem v Jeruzalémě (16 mrtvých a 80 zraněných). Izraelská armáda obsadila úřadovnu palestinské samosprávy ve východním Jeruzalémě (Orient House).
27. srpna 2001 Izraelská armáda zabila šéfa radikální Lidové fronty pro osvobození Palestiny (PFLP) Abú Alího Mustafu.
9. září 2001 Při třech atentátech zemřelo pět Izraelců a 80 osob bylo raněno. Izraelská policie zatkla palestinského státního ministra Zijáda abú Zijáda podezřelého z podílu na atentátech.
16. září 2001 Izraelská armáda oznámila, že zřizuje asi 30 kilometrů dlouhé "uzavřené vojenské území" na západním břehu Jordánu, které mělo zabránit nebezpečným Palestincům v pronikání do Izraele; v platnost vstoupilo 24. září.
18. září 2001 Jásir Arafat oznámil, že "striktně nařídil" dodržovat úplné příměří s Izraelem. Příměří odmítly tři radikální palestinské skupiny, Islámský džihád, Hamas a Fatah - Intifáda.
23. září 2001 Izrael vyzval palestinskou samosprávu, aby mu vydala Marvána Barghútího, generálního tajemníka hnutí Fatah. Šaron oznámil, že je rozhodnut dát Palestincům možnost založit vlastní stát na západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy výměnou za ukončení palestinského terorismu.
26. září 2001 Na mezinárodním letišti v Gaze se setkal Arafat s izraelským ministrem zahraničí Šimonem Peresem; dohodli se, že Izraelci a Palestinci obnoví bezpečnostní spolupráci.
17. října 2001 Při atentátu v Jeruzalémě zahynul izraelský ministr cestovního ruchu Rechavam Zeevi; k útoku se přihlásila radikální Lidová fronta pro osvobození Palestiny (PFLP). V dalších dnech izraelská armáda obsadila okolí řady palestinských autonomních měst na západním břehu Jordánu, z nichž se pak postupně stáhla (naposledy 27. listopadu z Džanínu).
26. října 2001 Ozbrojená křídla pěti palestinských stran (Fatah, Hamas, Islámský džihád, PFLP a DFLP) odmítla ukončení intifády a vyzvala k pokračování v ozbrojeném boji s Izraelem.
23. listopadu 2001 Při izraelském útoku zahynul u Nábulusu významný vojenský velitel Hamasu Mahmúd abú Hanúd.
2. prosince 2001 - Palestinské vedení vyhlásilo na územích pod svou kontrolou v pásmu Gazy a na západním břehu Jordánu výjimečný stav.

Pohřební služba odklízí tělo atentátníka, který odpálil v severoizraelském městě Haifa nálož, 9. prosince 2001

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video