Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dva odbory jediného úřadu se přou o opravu mostu. Rozsoudí je starosta

  9:14aktualizováno  9:14
Do bizarní roviny se dostala hádka dvou odborů městského úřadu v Havlíčkově Brodě ohledně opravy historického mostu v Ronově nad Sázavou. Odbor rozvoje města a stavební úřad se nemohou shodnout na výšce zábradlí. A tak konečnou podobu mostu bude muset jako laik určit starosta.

Historický most v Ronově nad Sázavou nyní slouží spíš jan jako podpěra pro provizorní dřevěnou lávku. Zahájení oprav, které by mu měly vrátit původní podobu, brání spor dvou odborů jediného úřadu. | foto: Jaroslav Šnajdr, MAFRA

Architekti? Památkáři? Odborníci ve stavebnictví? Ani jedni, ani druzí. O konečné podobě historického mostu v přibyslavské místní části Ronov nad Sázavou rozhodne starosta Havlíčkova Brodu Jan Tecl.

Most v Ronově

Ronovský most je cennou historickou památkou. Podle průzkumu pochází ze 16. století, některé prameny jeho stáří ještě o stovku let prodlužují. Na svůj věk a původní stav na tom byl až do loňského roku technicky velice dobře.

Až do této kuriózní roviny se dostala nekonečná jednání o opravě památky z 16. století. Dva odbory jednoho úřadu se tak dlouho nemohly dohodnout, až jejich spor bude muset rozseknout někdo jiný.

"Za dobu, co jsem v úřadě, se něco podobného nestalo. Ale zákon na takové situace myslí a tuto pravomoc mi dává. Budu se snažit rozhodnout co nejdřív," uvedl havlíčkobrodský starosta Jan Tecl.

Záležitost ronovského mostu se k němu dostala jako k poslední instanci. Vše přitom odstartovalo pouhých 30 centimetrů ve výšce parapetu. Podle současných norem ho havlíčkobrodský stavební úřad vyžaduje vysoký 90 centimetrů. A památkáři, jejichž stanovisko hájí odbor rozvoje stejného města, trvají na 60 centimetrech.

Jsou jedním úřadem, ale každý odbor hájí jiné zájmy

Jeden odbor sídlí v budově radnice na náměstí, druhý o pár desítek metrů jižněji v ulici V Rámech. Oba patří pod tentýž městský úřad. Přesto se nebyly schopny samy dohodnout.

Fotogalerie

"Stavební úřad hájí zájmy podle stavebního zákona a zákona o pozemních komunikacích. Odbor rozvoje města jako výkonný orgán státní správy na úseku památkové péče hájí zase jiné zájmy. To se bohužel stává," vysvětluje mluvčí úřadu Alena Doležalová.

Do hry tak bude muset vstoupit starosta a rozhodnout, podle výkladu jakého z odborů se bude dále postupovat. "Spis jsem dostal v pátek, teď se s ním seznamuji. Na rozhodnutí mám lhůtu třiceti dnů, ale určitě to bude rychlejší," vzkázal Jan Tecl.

Ať rozhodne jakkoliv rychle, pro Přibyslav už to bude pozdě. Do konce března měla k žádosti o dotaci, kterou na opravu mostu mohla získat, doložit platné stavební povolení. "Přišli jsme tím o 300 tisíc korun," poznamenal přibyslavský starosta Jan Štefáček.

Dělníci zatím pracovat nemohou i kvůli počasí

"Není nám nic známo o tom, že by některý ze správních orgánů patřících do Městského úřadu Havlíčkův Brod nedodržel správní lhůty a že by vznikla škoda účastníkům řízení," odmítla případné pochybení úřadu Doležalová.

Přibyslav už vybrala dodavatele stavebních prací. Ve druhé polovině dubna by mohl začít stavět. Jediné, co chybí, je právě stavební povolení. "Vše ostatní už máme," tvrdí Štefáček.

Přibyslavi nahrává i počasí. Vzhledem k nutnosti použít původní technologie při vyzdívání bude třeba práce udělat za tepla. Teď by dělníci stejně pracovat nemohli. "Vyzdívání by mělo trvat dva až tři měsíce. Ideální by bylo začít zkraje května," domnívá se přibyslavský starosta.

Letošní zima byla podle jeho místostarosty Martina Kamaráda mírná a mostu více neuškodila. "Hlavně nepřišly ledy. Jen se trochu bojíme letních přívalových dešťů. Snad se do té doby alespoň ty hlavní práce stihnou," říká.

Prioritou je záchrana památky. Ale černý scénář existuje

Město má v záloze i černý scénář, že by most spadl celý. Podle Štefáčka by pak řešení bylo jednoduché. "Postavíme místo něj klasickou lávku, jako jsou na cyklostezce," vzkazuje.

A i případným sankcím by se město vyhnulo. "Snadno bychom prokázali, že zdržení oprav nebylo vinou města," dodal. "Ale ubezpečuji, že naší prioritou je záchrana historické památky," ujistil vzápětí.

Most v Ronově pocházející nejspíše ze 16. století byl vážně poškozen loni. Nejprve ho poničily ledové kry, pak se propadl pod traktorem a nakonec ho dorazily přívalové deště. Před koncem roku radnice provedla záchranné práce, přes pobořený most vede dřevěná lávka. Spory o podobě mostu, který zároveň slouží jako účelová komunikace, se vedou od loňského léta.

Historický most v Ronově nad Sázavou.

Historický most v Ronově nad Sázavou.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.