Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Hádka mezi špionem a jeho ženou skoro zhatila Den D, odtajnila MI5

  17:57aktualizováno  17:57
Úspěšné vylodění v Normandii z 6. června 1944 bylo zcela jistě jedním z nejdůležitějších zlomů 2. světové války. Odtajněné dokumenty britské tajné služby MI5 však ukázaly, že všechny plány na uskutečnění „Dne D“ málem zhatila hádka mezi dvojitým tajným agentem a jeho ženou.

Tajný agent Juan Pujol zvaný Garbo. (28. 9. 2016) | foto: AP

Špion jménem Juan Pujol pomáhal během války spojencům tím, že se vydával za spolupracovníka nacistické Třetí říše. Jeho hlavním úkolem bylo přesvědčit nacistické pohlaváry, že spojenci plánují otevřít západní frontu nikoli vyloděním v Normandii, nýbrž v severofrancouzském departmentu Pas-de-Calais. Tedy v místě, odkud je to na britské břehy nejblíže.

Počínání Pujola, jehož tajné označení bylo agent Garbo, tak bylo pro úspěch vylodění spojeneckých vojsk stěžejní. Vše ale málem zhatila Pujolova žena, která se rozhodla jít na španělské velvyslanectví v Londýně a vše o tajné identitě svého manžela vyzradit.

Manželský pár byl totiž i se svými dvěma dětmi po nějaké době přestěhován ze své španělské domoviny do Londýna. Důvodem byla především ochrana identity agenta Garba. Rodina byla ukryta ve čtvrti Harrow na severozápadě Londýna, odkud agent Garbo posílal skrze svou síť agentů falešné zprávy svým německým nadřízeným.

Fotogalerie

Život téměř pod zámkem a přísné podmínky se však nelíbily jeho ženě Araceli, které se podle odtajněných materiálů stýskalo po domově a španělském jídle. V červnu 1943, tedy rok před otevřením západní fronty, Araceli ztratila trpělivost a hrozila, že odejde na španělské velvyslanectví, kde vyzradí vše o jednom z nejlepších dvojitých agentů, pokud jí nebude umožněno navštívit její matku, uvedl server BBC.

V tajných dokumentech MI5 je zaznamenán dokonce i moment, kdy Araceli křičí na jednoho z manželových důstojníků, Tomase Harrise.

„Nevydržím se svým manželem už ani pět minut!“ křičela. „I kdyby mě měli zabít, odcházím na španělskou ambasádu,“ prohlásila podle dokumentů dále.

Před agentem Garbem tak stál zcela nečekaný problém - jeho temperamentní žena. Nicméně stejně jako oklamal nacisty, poradil si posléze i s ní. A šel na to velmi vychytrale.

Přesvědčil manželku, že její počínání a křik na důstojníky nevedly jen ke ztrátě pozice, nýbrž dokonce k jeho uvěznění. Aby vše nabralo reálných kontur, bylo Araceli umožněno svého manžela v detenčním centru navštívit, přičemž musela mít zavázané oči.

Po opětovném shledání byla žena podle informací v archivech opět přesvědčena o nutnosti svého může v jeho činech podporovat. Jeho kolegové ji totiž ubezpečili, že její manžel bude propuštěn a bude moci pokračovat v práci. Zároveň jí však pohrozili, že „pokud bude ještě někdy její jméno zmíněno v souvislosti s agentem Garbem, měla by být uvězněna,“ poznamenal tehdy důstojník Harris.

Araceli se pak podle informací vrátila poslušně domů a čekala na příchod svého manžela. Ten svůj úkol také úspěšně dokončil. Nacisté se do poslední chvíle skutečně nedomnívali, že by se spojenci mohli vylodit v oblasti Normandie.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.