"Zatím jsem se setkal jen se škrtiči, ale v tomhle případě jsem opravdu nevěděl, na čem jsem. Musel jsem být maximálně obezřetný," popisuje okamžiky odchytu veterinární záchranář Jiří Semotán.
Čyřiceticentimetrová užovka totiž svou oranžovou barvou s žlutobílými kroužky dokáže korálovce napodobit. Neškodnost odchyceného hada včera definitivně potvrdil až Jan Masopust, inspektor plazů Trojské zoologické zahrady. I on se v drtivé většině dostal do kontaktu jen s nejedovatými hady.
"Za čtyřicet let, co se hady zabývám, jsem šel chytat jen škrtiče. Majitelé si na ty jedovaté dávají kupodivu velký pozor," poznamenal Masopust. Hadi v bytech nejsou ničím neobvyklým. Když se jim podaří uniknout z terária, hledají teplá a vlhká místa.
"Když uniknou, objevují se především v domech, kterými vedou teplovodní stoupačky. Po nich jsou schopni vylézt až do nejvyších pater," tvrdí inspektor. Dodává, že potom v bytě mohou žít i několik měsíců. Většinou se skrývají pod podlahou či v nábytku. Nejpříhodnější místo si hledají v noci. "Lidi však nenapadají, většinou ve svém úkrytu pojdou," dodal Masopoust.
Také Jiří Semotán nepovažuje hada v bytě za výjimečný jev. Za uprchlými hady jezdí v průměru jednou za dva týdny. "V poslední době je to dost módní záležitost. Lidem se to líbí, ale jsou často liknaví a neopatrní, takže jim hadi z nezabezpečených terárií unikají," podotýká Semotán.
Had, kterého v neděli odchytil v nuselském bytě, se ukrýval za lednicí, kde hledal zdroj tepla. "Nebyl tam příliš dlouho, protože jeho kůže není vyschlá a matná. Dostal se zřejmě k vodě, takže ani nestrádal," míní Masopoust.
Jeho stáří odhadl na tři měsíce. V dospělosti může dorůst až do jednoho metru třiceti centimetrů. Žije především na jihu USA. Američané ho nazývají mléčným hadem, protože si lidé dříve mysleli, že saje kravám mléko.
