Přesto se o to hackeři od neděle pokusili už nejméně dvakrát. Vždy použili stejný způsob - web zahltili vlnou dotazů a tím ho na chvíli vyřadili z provozu. První takový útok stránka zaznamenala už v neděli večer, jen pár hodin před zveřejněním prvních depeší.
ÚNIK DEPEŠÍ NA WIKILEAKSAKTUÁLNĚ: Washington Čechům nesdělil obsah uniklých depeší JAK UNIKLA DATA: Vojákovi USA, který vynesl depeše, hrozí 52 let vězení ROZHOVOR: Depeše zatím neodhalily nic zajímavého, říká politolog DOKUMENT: Depeše z velvyslanectví USA v Praze PROFIL: Kdo je Julian Assange, zakladatel WikiLeaks SOUHRNNĚ: Vše o dění kolem úniku depeší na Wikileaks čtěte zde |
Smršť dotazů na stránku údajně vyslal americký hacker, který si říká Jester. Podle britského listu The Independent nelze jeho tvrzení ověřit, ale pravdou zůstává, že Jester WikiLeaks obviňuje z ohrožení amerických vojáků a podobné útoky podnikl už dříve na islamistické stránky.
Druhý, daleko silnější útok, vyřadil stránku z provozu v úterý. I tentokrát to ale byl jen nicotný výpadek. WikiLeaks i tak začal přesouvat svá data na záložní servery Amazonu mimo Irsko a Spojené státy. Proti internetovému protiútoku se ale web, na který má teď spadeno celá americká zahraniční politika, pojistil i jinak.
Sprška citlivých depeší je nezastavitelná
Experti předpokládají, že má v záloze připravenou úplně stejnou stránku, která může začít fungovat okamžitě, jakmile ta současná padne v kyberbitvě. Tím, že WikiLeaks dal data v předstihu médiím, učinil spršku depeší amerických diplomatů téměř nezastavitelnou.
Největší výhodou serveru a zároveň důvodem, proč si na něj nepřijdou ani pěšáci americké kyberarmády, je však struktura stránky. Síť WikiLeaks je složená z anonymních dobrovolníků, které spojuje jen web a přesvědčení, že veřejnost má znát všechny informace.
ASSANGE JE PRÝ VE VELKÉ BRITÁNIIŠvédský nejvyšší soud potvrdil platnost zatýkacího rozkazu, který vydala švédská justice předminulý týden na Juliana Assangeho kvůli podezření ze sexuálních deliktů. Švédské úřady však chtějí vydat zpřesněný zatykač. Podle britského tisku se devětatřicetiletý Australan, jehož stíhá i Interpol, nachází ve Velké Británii a tamní policie prý na něj má kontakt. |
Ještě předtím, než se WikiLeaks začal přesouvat na různé servery v zahraničí, využíval servisu švédského providera PRQ, jenž je oblíbený mezi různými aktivisty, disidenty a uprchlíky, kteří ve svých zemích internetové stránky provozovat nemohou. Poskytuje totiž ochranu i před sofistikovanými ataky hackerů.
WikiLeaks chrání několik států
WikiLeaks svým způsobem chrání několik zemí, protože útok na server v daném státě může být považován za útok na celou zemi a Washington by musel vždy příslušnou vládu žádat o svolení k akci proti WikiLeaks. V opačném případě by mohlo dojít k nepříjemnému diplomatickému faux pas.
A pak je tu ještě jedna pojistka. Zakladatel WikiLeaks Julian Assange vyzval své příznivce, aby si stáhli a uložili tajemné "zálohové soubory" pro případ, že by se jemu nebo webu něco nenadálého přihodilo. Pak se vypařil a nikdo netuší, kde se ukrývá.
FAKTA O WIKILEAKSMediální organizace WikiLeaks umožňuje anonymní publikaci tajných materiálů pocházejících z prostředí firem, státních institucí a dalších organizací. Je provozována neziskovou organizací Sunshine Press. - Webová stránka WikiLeaks byla založena na konci roku 2006 několika lidmi. Jejich identita není známa. Ví se pouze, že mezi nimi byl Julian Assange a několik uprchlíků z Číny. Oficiálně začal server WikiLeaks fungovat v roce 2007.
- Začátkem roku Assange prozradil, že o chod WikiLeaks se neustále stará asi pět lidí. Dalších zhruba 800 lidí jsou občasní spolupracovníci. - Server je financován z darů soukromých lidí. Odmítá přijímat peníze od firem a vlád.
- Server obdržel již několik ocenění, mimo jiné od organizace Amnesty International či britského magazínu The Economist. Letos v květnu jej americký deník New York Daily News zařadil mezi pět webových stránek, které mohou zcela změnit zpravodajství. autor: ČTK |
