Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Záhadní hackeři v Barmě útočí na nezávislá média, stopy vedou k armádě

  16:13aktualizováno  16:13
V Barmě se po více než padesáti letech vlády vojenské junty dostává k moci opozice. Dlouho izolovaná země nyní zažívá internetový boom a stále větší část Barmánců se dostane k nezávislému zpravodajství. Současně se ale objevily skupiny hackerů, které napadají kritická média. Stopy od hackerů vedou k armádě, píše web Foreign Policy.

Předsedkyně Národní ligy pro demokracii (NLD) Do Aun Schan Su Ťij s představiteli armády během ceremonie nástupu nového prezidenta Tchin Ťjo (30. března 2016). | foto: Reuters

Server Foreign Policy připomíná, že ještě v roce 2010 stála v Barmě SIM karta 1 500 dolarů a přístup k internetu mělo necelé procento populace. Spolu s demokratickými reformami během minulých tří let přišla i změna na telekomunikačním trhu, počet uživatelů internetu raketově roste.

S rozmachem internetu jsou pro Barmánce snadno dostupné informace o politické situaci, exilová média se vrátila do země a nezávislých on-line vydavatelů přibývá. Skvrnou na vzmáhající se svobodě projevu jsou ale hnutí hackerů, která napadají především nezávislá média a servery, jenž kritizují armádu nebo upozorňují na zločiny páchané na menšinách.

Fotogalerie

Ačkoli se 1. dubna po půl století v Barmě chopila moci civilní vláda, armáda si ponechá nezanedbatelný vliv. Vzestup internetových gangů vyvolává otázky o limitech svobody slova v reformované Barmě.

Nezávislá média jsou častým terčem hackerů. Skupina hackerů, která si říká Blink Hacker Group, napadla v roce 2012 stránky mediální exilové společnosti Demokratický hlas Barmy (DVB) po etnickém násilí na západě Barmy. A podobné útoky cílily i na další média informující o eskalujícím utlačování barmských menšin a dosáhly vrcholu před listopadovými volbami v roce 2015 (v nich jasně zvítězila strana NLD Su Ťij). Úřady ale na tyto útoky nijak nereagovaly.

Internetové ataky ale vyšetřovala tři roky společnost Unleashed Research Labs, která sídlí ve Švédsku a zabývá se kybernetickou bezpečností. Výsledky jejího bádání spojují hackery s barmskou armádou. Armáda podle nich hrála vedoucí roli v kybernetických útocích na média před listopadovými volbami. Média spojená vládou nebo armádou nebyla postižena.

K útokům se přihlásil kolektiv zvaný Union of Hacktivists, který se k činnosti probudil v roce 2015. Unleashed Research Labs uvedla, že stopy od útoků vedou k serveru spravovaným Vojenskou akademií, která vychovává barmské důstojníky.

„Důkazy naznačují, že Union of Hacktivists (UOH) je ve skutečnosti tajná organizace působící z vojenských budov,“ uvádí ve zprávě Unleashed Research Labs, „sloužící k podkopání činnosti on-line médií v zemi“.

Hackeři přebírají rétoriku armády

Výzkumníci rovněž informovali, že identifikovali několik hackerů s vazbami na armádu a Stranu svazové soudržnosti a rozvoje (USDP) založené vojenským režimem. Hackeři jsou z většiny hlasitými příznivci vlády vojenské junty a ultranacionalistických skupin, které vedou nenávistné kampaně proti muslimské menšině. Sama Blink Hacker Group přiznala, že její podporovatelé jsou nacionalisté a vládní lobbisté.

Není tajemstvím, že v převážně buddhistické Barmě jsou menšiny pronásledované, ať už se jedná o muslimy (o perzekucích jsme psali zde) nebo o etnikum Karenů žijících na jihovýchodě země.

Foreign Policy píše, že hackerská hnutí mají viditelně stejné zájmy jako armáda. Jejich prohlášení se nápadně podobají armádní propagandě. Union of Hacktivists útoky na média ospravedlnila obviněním, že média „ničí (budhistické) náboženství a národ“ a z kontaktů s ozbrojenými etnickými skupinami. Varovala také, že rodící se demokracie by se mohla stát diktaturou naznačující, že armáda by byla v Barmě vhodnějším vládcem.

Druhá skupina Blink Hacker Group se podle agentury Reuters mimo jiné přihlásila k útokům na web thajské vlády z letošního ledna. Hackeři se prý mstili Thajsku za hrdelní trest pro dva Barmánce, kteří zavraždili dvojici britských turistů. Také napadla nezávislá on-line média Irrawaddy a DVB, protože, jak uvedla, “věříme, že média by neměla sloužit propagandě“.

Exilová média se stala terčem hackerů i v roce 2007 během takzvané šafránové revoluce, kdy armáda střílela do protestujících mnichů, kteří požadovali změnu režimu. A v roce 2013 Google informoval o pokusech nabourat se do e-mailových účtů barmských žurnalistů.

Armáda ale vytrvale odmítá jakoukoli zodpovědnost za kybernetické útoky. Také hrozila žalobami médiím, které se opováží tvrdit opak.

Foreign Policy připomíná, že v Barmě zatím platí zákony nastavené vojenskou juntou, které umožňují pronásledování politických aktivistů. Například loni se dva lidé ocitli za mřížemi kvůli zesměšňování armády na Facebooku.

Minulý čtvrtek o 54 letech nastoupil v Barmě do úřadu prezident Tchin Ťjo, který není spojen s armádou. Známá bývalá disidentka Su Ťij se hlavou státu podle ústavy stát nemohla, avšak její strana NLD navrhla zřídit pro ni novou funkci, a tak de facto získá výkonnou moc (více čtěte zde).

Autor:






Hlavní zprávy

Nejsem perfektní máma!
Nejsem perfektní máma!

Své dítě miluji, ale dávám mu opravdu to nejlepší?

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.