Florence Hartmannová pracovala jako mluvčí hlavní žalobkyně Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) Carly Del Ponteové šest let až do roku 2006. Tajné dokumenty, které poskytl Bělehrad Haagu pro proces s bývalým srbským prezidentem Slobodanem Miloševičem, zmínila ve své knize nazvané Mír a trest.
Soudce rozsudek zdůvodnil tím, že tribunál má právo chránit své dokumenty a Hartmannová jako zaměstnankyně byla si plně vědoma soudních pravidel. "Je nezbytné do budoucna odradit obviněnou i kohokoliv jiného z vyzrazování utajených informací," prohlásil soudce Bakone Moloto.
Odsouzená francouzská novinářka naopak tvrdila, že dokumenty měly být poskytnuty nejen pro soud s Miloševičem, ale také pro proces, který řešil, zda se Srbsko dopustilo v devadesátých letech v Bosně genocidy. Bosna nakonec případ prohrála.
Přesný obsah těchto dokumentů zůstává i dnes tajný, nicméně podle televize BBC by doklady mohly mapovat kontakty mezi srbskou vládou a bosenskosrbskou armádou.
Hartmannová tvrdí, že by mohly prokázat spojení mezi Bělehradem a válečnými zločiny v Bosně, hlavně masakrem ve Srebrenici v roce 1995, při němž Srbové zavraždili na 8 tisíc muslimských mužů a chlapců. - více o knize bývalé mluvčí ICTY čtěte zde
Kritikové rozsudku nad francouzskou novinářkou tvrdí, že tyto doklady nikdy neměly být utajeny.
