Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Haag odsoudil srbského předáka Krajišnika k 20 letům za mřížemi

  13:35aktualizováno  14:37
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii odsoudil srbského expolitika Momčila Krajišnika k dvaceti letům vězení. Tribunál Krajišnika potrestal za zločiny proti nesrbskému obyvatelstvu během války v Bosně v 90. letech. Soud o 7 let zmírnil trest na základě rozsudku z roku 2006.

Někdejší srbský politik Momčil Krajišnik u haagského tribunálu (17. 3. 2009) | foto: Reuters

Hlavní body žaloby týkající se nuceného vysídlování, perzekuce a vypovídání zůstávají v platnosti, zatímco dvě obvinění vztahující se k zabíjení a vyhlazování byla zrušena, prohlásil předseda odvolacího soudu Fausto Pocar.

Soud vyšetřující zločiny z období válek na Balkáně (ICTY) ho vinil z násilného vypuzení více než sta tisíc nesrbských obyvatel z rozsáhlých oblastí v Bosně a Hercegovině. Podle původního obvinění nesl Krajišnik navíc odpovědnost za zabití asi tří tisíc bosenských Muslimů a Chorvatů.

Haagský tribunál odsoudil někdejšího vysokého bosenskosrbského politika už v září roku 2006. Za pronásledování, vyhlazování a nucené deportace za bosenské války tehdy Krajišnik dostal 27 let žaláře. Jeho obhájci se proti rozsudku odvolali. Soud ho naopak zprostil obvinění z genocidy.

Pravá ruka Karadžiče

Někdejší předseda bosenskosrbského parlamentu a jeden z nejbližších spolupracovníků bývalého bosenskosrbského prezidenta Radovana Karadžiče, kterého ICTY také soudí za válečné zločiny, byl obviněn 25. února v roce 2000. Policie ho zatkla 3. dubna v témže roce poblíž bosenské metropole Sarajevo.

Krajišnik figuroval také jako svědek v procesu s Karadžičem. Tomu u haagského soudu hrozí doživotní trest za genocidu a válečné zločiny. Nejtěžším zločinem, kterého se někdejší srbský předák údajně dopustil, byl masakr osmi tisíc civilistů ze Srebrenice v červenci 1995. - čtěte Karadžič se odmítl vyjádřit k nové žalobě, proces v Haagu přesto začne

Haagský soud obvinil za patnáct let své existence celkem 161 lidí z válečných zločinů. Jen dva jsou stále na svobodě. Jedním z nich je bývalý velitel bosenskosrbské armády Ratko Mladič, druhým je bývalý předák chorvatských Srbů Goran Hadžič.

Momčilo Krajišnik

- urputný nacionalista a blízký spolupracovník Radovana Karadžiče
- do roku 1996 druhý nejmocnější muž Srbska má na svém kontě snad ještě víc "škraloupů" než sám Karadžič, a to kvůli těsnému spojení s policií a místními orgány; v květnu 1996 byl veřejně obviněn, že pomohl získat Srbsku zbraně, které byly zjevně použity při masakru několika tisíc muslimských mužů během dobytí muslimské enklávy kolem Srebrenice ve východní Bosně v létě 1995
- zuřivá nenávist snílka o Velkém Srbsku vůči Muslimům a Chorvatům může souviset i s jeho osobní tragédií ze začátku války, kdy jeho manželka zahynula při dělostřeleckém ostřelování
- podobně jako ostatní vůdcové je Krajišnik v podezření, že se na válečném konfliktu silně obohatil nezákonnými obchody

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(ilustrační snímek)
Hasiči zachránili selata, vděčná farmářka jim je namlela do klobás

Půl roku po záchraně osmnácti selátek a dvou sviní z plamenů se hasiči z anglického hrabství Wiltshire dočkali odměny. Vděčná farmářka je obdarovala klobásami...  celý článek

Mont Maudit (uprostřed) a Mont Blanc na archivním snímku
V ledovci u Mont Blanku se našla tři těla, ležela tam zřejmě desetiletí

Francouzský turista nalezl při výstupu na ledovec Miage v masivu Mont Blanku tři těla. Podle serveru AostaSera není vyloučeno, že se jedná o ostatky osob,...  celý článek

Poničený americký torpédoborec John S. McCain po srážce s obchodní lodí...
Američané zbavili velení viceadmirála, kterému se vybouraly dvě lodě

Velitel americké sedmé flotily viceadmirál Joseph Aucoin byl zbaven funkce. Oznámilo to americké námořnictvo s tím, že armáda ztratila důvěru v jeho velitelské...  celý článek

Jsem těhotná a partner mi zahnul. Přesto zůstávám
Jsem těhotná a partner mi zahnul. Přesto zůstávám

Jak se jiné ženy postavily k nevěře a co jim pomohlo.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.