Nejhledanější muž na Balkáně, Karadžić, se stejně jako někdejší hlavní velitel jeho armády Ratko Mladić už devět let skrývá.
Vysocí představitelé SFOR a haagského tribunálu už přitom několikrát oznámili, že Karadžić bude brzy zatčen.
Žalobci Mezinárodního soudního tribunálu pro bývalou Jugoslávii však tvrdí, že NATO při pátrání dostatečně nevyužívá informace, které tribunál získává.
Mluvčí haagského úřadu pro obžalobu Florence Hartmannova uvedla, že velitelům mírových sil opakovaně její úřad poskytl zpravodajské informace o tom, kde by se Karadžić mohl ukrývat.
"Jestliže nejednali kvůli vážným důvodům, pak je to v pořádku," uvedla pro BBC Hartmannová. Nespokojenost však podle ní pramení i ze zkušeností z posledních dvou let, kdy úřad obžaloby několikrát informoval NATO i Bělehrad o místech pobytu Karadžičova generála Ratko Mladiče. "Opět se nic nestalo," prohlásila Hartmannová.
Aliance chce zesílit pátrání
Severoatlantická aliance tvrdí, že pro dopadení válečných zločinců dělá maximum. Generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer slíbil, že po předání mise SFOR v Bosně Evropské unii, se aliance zaměří právě na pochytání válečných zločinců.
Při poslední akci na dopadení v červnu poslali vojáci SFOR Radovanu Karadžičovi "dárek" v podobě letenky k soudu a kolem jeho údajného sídla vylepili plakáty s nápisem: "Nezapomněli jsme na tebe".
Karadžić je od roku 1995 obviněn Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii z válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy údajně spáchaných během občanské války v Bosně a Hercegovině v letech 1992-1995.
Všeobecně se předpokládá, že Karadžić a druhý nejhledanější muž Ratko Mladić se skrývají ve východní Bosně a v sousedním Srbsku a Černé Hoře. Experti předpokládají, že se navíc pravidelně stěhují z jednoho úkrytu do druhého.
Bosna vydala další hromadný hrob
Zatímco obvinění zločinci unikají, bosenské úřady objevují další masové hroby zavražděných muslimů. Naposledy minulý týden objevili pětadvacet metrů dlouhý hrob na opuštěném poli poblíž vesnice Blječeva. Na místo upozornil úřady anonym.
Soudní lékaři již podle agentury SITA potvrdili, že jde o pozůstatky několik set muslimů zabitých srbskými jednotkami na počátku bosenské války v letech 1992-1995. Podle představitele Komise pro nezvěstné Murata Hurtiče by oběti etnických čistek měly pocházet z města Bratunać na východě země.
Bosenská válka si vyžádala podle oficiálních zpráv na 200 tisíc lidských životů. Přibližně 25 tisíc lidí zůstává dodnes nezvěstných. V Bosně bylo objeveno asi 300 hromadných hrobů, které ukrývaly 18 tisíc těl.
