Zmutovaný virus H5N1 se může přenášet vzduchem i mezi lidmi.

Zmutovaný virus H5N1 se může přenášet vzduchem i mezi lidmi. | foto: Profimedia.cz

Zastavte šlechtění virů, varují vědci a hrozí novou španělskou chřipkou

  • 33
Výzkum a následná mutace viru ptačí chřipky by mohly způsobit celosvětovou pandemii. Ta by se mohla přiblížit řádění španělské chřipky z roku 1918, která zabila přes padesát milionů lidí. Tým předních světových vědců proto brojí proti obnovení výzkumu, ze kterého vzešel chřipkový kmen H5N1 přenosný vzduchem z člověka na člověka.

Sedmnáctičlenný tým vědců z washingtonské Nadace pro výzkum vakcín, jehož členem je i jeden z laureátů Nobelovy ceny Richard Roberts, se shoduje, že "je morálně a eticky špatné" vytvořit nový, vysoce nakažlivý a smrtelnější kmen ptačí chřipky, který se navíc může přenášet z člověka na člověka.

Zkoumáním původního chřipkového kmene ptačí chřipky s označením H5N1 se zabývaly dva vědecké týmy se sídly v nizozemském Rotterdamu a americkém Wisconsinu. V roce 2011 pak oznámily, že úspěšně dokončily mutaci viru H5N1, který se nově může přenášet vzduchem mezi lidmi.

Koronaviry

Nová forma koronavirů se poprvé objevila loni v září u pacienta v Saúdské Arábii. Nakažení trpí zápalem plic a v některých případech i selháními ledvin. Většina infikovaných cestovala do Kataru, Saúdské Arábie, Jordánska nebo Pákistánu.

Vědci si prozatím nejsou zcela jistí, jakým způsobem se nákaza na lidi přenáší. Nový virus je podle všeho příbuzný jistého netopýřího viru (více o šíření virů netopýry zde).

Počet celosvětově potvrzených případů nákazy lidí tímto virem, který nové onemocnění způsobuje, činí podle Světové zdravotnické organizace (WHO) sedmnáct, z toho jedenáct infikovaných zemřelo.

Koronaviry vyvolávají celou řadu nemocí od běžného nachlazení po SARS (Severe Acute Respiratory Syndrome - syndrom akutního těžkého onemocnění dýchacích cest). Šíří se kapénkami při kýchání. Při epidemii SARS v roce 2002 se nakazilo asi osm tisíc lidí. Zhruba desetina z nich zemřela.

Zdroj: ČTK

Výzkum však v loňském roce narazil na odpor ze strany veřejnosti, který vyvrcholil zastavením všech výzkumných prací. Ty se znovu rozběhly až z kraje letošního roku, navíc v mnohem větším rozsahu.

Právě tento krok rozlítil skupinu světově uznávaných vědců. V dopise adresovaném americké komisi pro studium bioetických problémů varují, že se v současné době nevede dostatečná debata nad možnými důsledky obnoveného výzkumu. Argumentují zejména šedesátiprocentní úmrtností nakažených subjektů, což by ve spojení se snadnějším přenosem mohlo vyústit v chřipkovou pandemii.

"Náhodné vypuštění takto vyšlechtěného viru by mohlo mít za následek pandemii gigantických rozměrů podobnou šíření španělské chřipky z let 1918 až 1920, která zabila přes 50 milionů lidí," cituje server independent.co.uk kritický dopis. V něm vědci také píší, že "jakékoli výzkumné práce na takovém viru nezachrání žádná vědecká obhajoba, etické a morální problémy ji totiž výrazně převyšují".

Světová zdravotnická organizace selhala

Nadace pro výzkum vakcín také varuje, že studium viru H5N1 je jen začátkem ve zkoumání dalších potenciálně smrtících virů: "Podobné studie už probíhají i v Číně. Holandsko pak pracuje s virem H7N7 a ohlásilo také plánovaný výzkum koronaviru SARS." V Německu prý před několika dny provedli první testy s mutací psinky, která by po úpravách mohla být přenosná na člověka.

Uznávaný virolog Simon Wain-Hobson z francouzského Pasteurova institutu tvrdí, že Světová zdravotnická organizace zcela selhala ve vedení debaty o etických stránkách podobných výzkumů. Výzkumné týmy se však brání, že podrobné studium virů a jejich mutací v laboratorních podmínkách je nutností. Argumentují tím, že podobným způsobem může vir zmutovat i v přírodě a lidstvo pak na něj nebude připraveno.

To však Nadace pro výzkum vakcín odmítá. Vědci prý v mnoha případech pracují s tak specificky zmutovanými viry, že by v přírodě neměly šanci vzniknout.

Virus H5N1, jenž se poprvé objevil v Hongkongu v roce 1997, se rozšířil mezi drůbež, zpočátku hlavně v Asii. Od roku 2003 se jím však nakazilo také zhruba 700 lidí. Virus je v lidském organismu nebezpečnější než vir prasečí chřipky H1N1, která se po světě rozšířila v letech 2009 a 2010.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video