Na základě výpovědí krajanů v JAR, členů africké mise a představitelů firmy Cité, je možné částečně zrekonstruovat, co bylo v říjnu 1993 cílem třítýdenní cesty. Akci Pozvání k návratu organizovala krátce před svým krachem Banka Bohemia, firma Cité byla její dceřinou společností.
Kromě Šloufa a viceprezidenta banky Františka Vostřáka se jí zúčastnil i bývalý poslanec LSU Tomáš Štěrba. "Byl jsem tam za krajany. Vím, že Banka Bohemia tam jela s programem, jak sem převést peníze krajanů, kteří o návratu uvažovali. Součástí byla i nabídka H-Systému," řekl Štěrba, který se po odchodu ze sněmovny v roce 1996 věnuje podnikání.
Starosta Sokola v JAR Jan Drahota potvrdil, že přímo Šlouf krajanům nabízel domy H-Systému. "Měli tady výkresy a modely. Někteří krajané projevili zájem," řekl Drahota. Miroslav Šlouf dodnes nepřiznal, že by v Jihoafrické republice lobboval za H-Systém. Loni v pořadu Kotel na Nově pouze poznamenal, že v Africe byl se zástupcem 1. českoamerické realitní společnosti. Ta byla garantem H-Systému.
Zakladatel H-Systému Petr Smetka přitom v září 1997 ještě před svým zatčením v souvislosti se Šloufovou cestou do Afriky prohlásil: "Při této akci byl prezentován nový produkt H-Systému a pan Šlouf tento produkt samozřejmě velmi dobře zná a zřejmě ho doporučoval pár klientům a pár známým." Celá akce Pozvání k návratu nakonec emigrantům nepřinesla vůbec nic. Firma Cité, kterou zastupovali Šlouf a Sup, totiž nedostala od Banky Bohemia přislíbený stomilionový úvěr. Banka v březnu 1994 skončila v nucené správě kvůli vydání garancí, jež mnohonásobně převyšovaly její základní jmění i veškerá aktiva.
Do České republiky se z jihu Afriky posléze přestěhovalo asi šedesát rodin. "Žádná z nich ale za to nevděčí firmě Cité," říká Jiří Troják, který se s manželkou vrátil v roce 1994.
Krajané v Jihoafrické republice podle Trojáka pohlíželi na projekt Pozvání k návratu s nedůvěrou. "Domnívali jsme se, že by nám mohli pomoci převést peníze do České republiky, protože v JAR platí v tomto směru velké omezení. V tom nám ale pomoci neuměli," dodal Troják.
Zatímco o Šloufově účasti v misi není pochyb, u dalšího premiérova poradce a člena vedení Cité Jaroslava Supa to dodnes není prokázáno. "Osobně se mi před několika lety pochlubil, že jeho firma nabízela H-Systém emigrantům v Jižní Africe," uvedl jeden ze Supových bývalých spolupracovníků, který však nyní, kdy neznámý atentátník posílá dopisové bomby, odmítl zveřejnit své jméno.
Jaroslav Sup striktně popřel, že by se cesty do Afriky zúčastnil. "Nebyl jsem tam. S H-Systémem jsem nikdy neměl nic společného," řekl Sup.
Už před rokem nicméně potvrdil své angažmá ve vedení firmy Cité i její plány s návratem krajanů. "V roce 1991 vznikala myšlenka týkající se repatriace bývalých občanů této země žijících Jihoafrické republice v souvislosti s tehdejší změnou volebního systému. Asi deset lidí založilo firmu Cité s tím, že byla představa, že se podaří zainteresovat finanční ústavy," uvedl Sup loni v dubnu.
Pomlčel přitom o tom, že Cité je dceřinou společností zkrachovalé Banky Bohemia. Dodnes se tak nevědělo o napojení Supa a Šloufa na první zkrachovalý finanční ústav v zemi.
