ODPOVĚDI GYNEKOLOGA ŘEŽÁBKA ČTĚTE ZDE
Zákon stanoví věkovou hranici jen pro dárce spermatu a vajíček. Muži mohou sperma pro výzkum darovat od 18 do 40 let, ženy vajíčka od 18 do 35 let. Podle doktora Řežábka ze Sekce asistované reprodukce při České gynekologicko-porodnické společnosti je to správné.
"S věkem roste riziko poškození spermií a bylo by nezodpovědné poskytovat coby dárcovské sperma materiál, o němž máme z hlediska kvality pochybnost," uvedl Řežábek v on-line rozhovoru iDNES.
Jistá věková hranice je podle něj správná i pro umělé oplodnění, i když ji nestanoví zákon. Ženám po čtyřicítce léčbu neplodnosti pojišťovna nehradí.
"Úhrada z veřejného solidárního zdravotního pojištění musí mít nějaký limit - a pro 40 let věku ženy je důvod v tom, že poté je naděje na úspěch vesměs nepatrná," uvedl gynekolog Řežábek.
Pro partnery žen, které žádají o umělé oplodnění, žádná omezení ohledně věku neplatí. Mohou se stát otci svých dětí i po čtyřicítce.
Při projednávání zákona o výzkumu lidských kmenových embryonálních buněk doktor Řežábek upozorňoval na to, že se limity pro dárce nastavily také pro neplodné páry, které se snaží o vlastního potomka formou umělého oplodnění.
Senátoři napravili chybu poslanců a umělé oplodnění zůstává přístupné párům i po tomto věkovém limitu. - více zde
Otálet dlouho s dítětem není správné
Neplodnost v české populaci v poslední době mírně narůstá. Podle doktora Řežábka za to může i odklad těhotenství do vyššího věku žen. S prvním dítětem často vyčkávají až po třicítce.
"Žena nad 37 let je z pohledu reprodukce již ´stará´ a nad 43 let je naděje na otěhotnění jen nepatrná," upozorňuje lékař ze Sekce asistované reprodukce při České gynekologicko-porodnické společnosti.
Loni se v Česku narodilo přes sto tisíc dětí, což je nejvyšší porodnost v zemi za posledních dvanáct let. - více zde
A letošní rok se také očekává rekordní. Rodit budou silné populační ročníky ze 70. let, které si dítě naplánovaly až po třicátém roce věku.
