"Nastupují populačně slabší ročníky, ale počet tříd neklesá. Kvůli penězům. Teď na nás teprve dopadá reforma z doby ministra školství Ivana Pilipa, podle které školy dostávají peníze podle počtu žáků," vysvětluje pod podmínkou anonymity jeden z učitelů.
Na jeho škole letos otevřeli dvě třídy osmiletého studia. A přijali sto procent zájemců. Před deseti lety uspěla necelá polovina.
Ředitelé škol vědí, proč třídy neruší: dotace na žáka se pohybuje mezi 20 a 25 tisíci korun ročně. Pokud by se škola rozhodla jednu třídu zavřít, přišla by najednou o tři čtvrtě milionu.
Že gymnázia snižují laťku, potvrzuje i statistika Ústavu pro informace ve vzdělávání. Na jaře roku 1998 uspělo v prvním kole přijímaček na osmiletá gymnázia 44 procent zájemců. Loni to bylo bezmála šedesát procent. Na čtyřletá gymnázia se dostali čtyři uchazeči z pěti.
"Osmiletá gymnázia ztrácejí smysl"
Kantorům vadí, že musí učit třeba i žáky ze sportovních tříd, které často zajímá všechno jiné, jen ne studium. To ovlivní kvalitu celé výuky a "stáhne dolů" i ty nejlepší studenty.
"Osmiletá gymnázia tím vlastně ztrácejí smysl," říká učitel, který MF DNES na problém upozornil. Úbytek dětí pociťují i gymnázia, která otevírají jen jednu třídu.
"U nás na severu Čech gymnázia pomalu nenaplní místa v jedné třídě. Pokud je někdo u testů tak slabý, že je jeho šance na studium minimální, nevezmeme ho. Ale jinak uspějí všichni," přiznává ředitel Gymnázia Lovosice Miloš Štyks. Na jeho osmileté gymnázium letos udělal přijímačky každý.
"Nemůžeme otevřít třídu, kde je pár studentů. Abychom mohli učit deset nejtalentovanějších, musíme přijmout dalších dvacet," vysvětluje Štyks.
Toho, že se studijní nasazení gymnazistů snižuje, si všímá i Vladimír Libovický, ředitel Gymnázia Český Brod.
Kromě úbytku dětí v populaci má však další vysvětlení: "Část problému vzniká už na základních školách, po dětech už nechtějí tolik znalostí a ze škol pak odcházejí méně připravené," míní Libovický.
Problém s naplněním tříd se příliš netýká největších měst. V Praze či v Brně je konkurence větší a na prestižnějších gymnáziích je stále několikanásobně vyšší poptávka než nabídka.
Ministerstvo změnu nechystá
Ředitelé, kteří otevírají dvě třídy, přestože se k nim hlásí sotva šedesát uchazečů, se často brání tím, že o počtu studentů rozhoduje krajský úřad.
Podle Miroslava Pecha, šéfa školského odboru kraje Vysočina, to však není pravda. "Záleží na rozhodnutí ředitele. My mu můžeme snížení počtu tříd jen doporučit. Snažíme se o tom se školami jednat už před přijímačkami. Ale pokud se hlásí šedesát dětí do dvou tříd, nemůžeme jen tak říct, aby jednu neotvírali," přibližuje Pecha.
Významný je podle něj i tlak veřejnosti, aby ředitelé nesnižovali šance dětí u přijímaček. "Všechno kouzlo je v tom, že peníze jdou na žáky. A ředitel ví, že když má ve třídě třicet dětí, je to třicetkrát dvacet tisíc," připomíná Miroslav Pecha.
Ministerstvo školství přesto změnu financování škol nechystá. "Na vině není systém dotací, ale demografický vývoj. Pokud chce ředitel udržet úroveň svého ústavu, ať otevře méně tříd. Pak bude logicky potřebovat i méně peněz. Tento systém je nejspravedlivější," říká mluvčí ministerstva Ondřej Gabriel
