Petra buzková

Petra buzková | foto: Martin Adamec, MF DNES

Gymnázia dnes lížou smetanu, říká Buzková

  • 105
Ministryně školství Petra Buzková chce zvýšit počet gymnázií a dosáhnout toho, že každé dítě bude studovat to, co bude chtít. Zhoršení jejich úrovně se přitom nebojí, svěřila se v rozhovoru pro MF DNES.

Paní ministryně, vím, že chcete rozšiřovat počet gymnázií. Co vás k tomu vede?
Gymnázia představují nejkvalitnější přípravu pro studium na vysoké škole, ale i pro ostatní formy terciárního vzdělávání. Zároveň jsou absolventi gymnázií na trhu práce úspěšnější než průměrný absolvent střední školy, o odborném učilišti nemluvě. Ale vede mě k tomu kromě nezbytnosti taky chuť.

Vyrostla jsem ve společnosti, která vydírala lidi: "Když nebudeš poslušný, nebudeš ve straně atd., tvoje dítě se nedostane na školu."

Nechci, aby se dneska tento stav ospravedlňoval zájmem průmyslu, konkurenceschopnosti země a dalším ekonomickým balastem. Chci se dožít společnosti, ve které bude každé dítě mít šanci, aby si zkusilo studovat to, co chce. Řada z nich neuspěje, ale vlastní vinou.

Za jak dlouho bude moci každý student studovat takovou střední školu, jakou bude chtít a o jakou bude stát?
Odečteme-li školy s talentovými zkouškami a víceletá gymnázia, bude záležet na tom, ve kterém kraji bydlí - od tří do pěti let podle osvícenosti hejtmanství.

Nemáte strach, že se s rozšířením počtu gymnázií zhorší jejich úroveň?
Nemám, ale bude to pochopitelně něco stát. A teď nemyslím jen státní pokladnu. Nedivím se, že leckterý představitel gymnaziálních pedagogů proti rozšíření brojí. Gymnázia dnes lížou smetanu, protože je navštěvují děti, které jsou nejen inteligentní, ale disciplinované a vesměs s velmi aktivním rodinným zázemím.

Dětí, které mají dnes na gymnázium intelektuálně a znalostně, je v devátých třídách dost i pro předpokládané navýšení počtu studijních míst. To dobře víme z průzkumů a mezinárodních testů. Bude s nimi jen víc práce. Ale pohodlnost části učitelů by asi neměla být určujícím argumentem.

A nebude nedostatek aprobovaných učitelů? Přece jen jsou lépe placená povolání. Jak mladé studenty pedagogických fakult přilákáte k tomuto povolání?
Představa o nedostatku učitelů je spíše pověra. Mimochodem, přibližně tři čtvrtiny absolventů pedagogických fakult končí ve školství, lépe je na tom z velkých oborů snad jen medicína.

Kdy se dočkáme toho, že budou studenti na všechny střední školy u nás přijímáni bez přijímacích zkoušek?
Myslím, že to nebude v dohledné době. Dlouhodobě se zřejmě udrží segment exkluzivních škol - těch s talentovými zkouškami, a nejspíše i pár škol, které budou žít ze své vynikající pověsti.

Ředitel gymnázia: Zrušte tedy i jazykovky

Podle ředitele Prvního obnoveného reálného gymnázia Václava Klause nezbývá gymnáziím nic jiného než osmileté studium nabízet, pokud chce mít na škole nejlepší děti.

Co říkáte na argumenty odpůrců víceletých gymnázií, že vyčleňování nadaných dětí z kolektivu je špatné?
V mnohém mají pravdu. Ale velká část vzdělaných a odpovědných rodičů stejně vytváří tlak na selekci již u mladších dětí (jazykové školy - selekce v osmi letech). Pokud řekneme, že se děti nemají dělit do 15 let, museli bychom zrušit i jazykové školy, matematické školy, sportovní školy. A to asi nikdo nechce.

Čím to je, že je o víceletá gymnázia takový zájem?
Poptávku po víceletých gymnáziích způsobuje z velké části slabá kvalita většiny základních škol. Likvidovat tato gymnázia, aby základní školy měly „své jisté“, by byl nešťastný počin.


Ředitel základní školy: Víceletá gymnázia škodí

Proč jsou podle vás osmiletá gymnázia špatná?
Když jsou v jedenácti letech z kolektivu odděleni nejnadanější, má to na děti negativní vliv. Navíc v tak nízkém věku si o své budoucnosti dítě nerozhoduje samo. Ctižádost rodičů je často na prvním místě. 

Rodičů prostě chtějí pro své dítě to nejlepší, nemyslíte?
Vyčleňování ze základní školy v jedenácti letech má u nás význam jen pro pět procent nejnadanějších dětí. Ne pro dvacet procent, jak se děje nyní. 

Zastánci gymnázií mluví o špatné úrovni základních škol...
To je hloupý argument. I kdyby se základní školy stavěly na hlavu, pokud je možnost zařadit dítě do lepší skupiny, rodiče to udělají.

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video