Novoroční projev prezidenta Gustáva Husáka v lednu 1989

Novoroční projev prezidenta Gustáva Husáka v lednu 1989 | foto: Jiří KrulišČTK

Gustáv Husák měnil názory jak ponožky a marně čekal na šanci být sám sebou

  • 779
Unavený pohled za tlustými brýlemi, novoroční projev pronášený směsicí češtiny a slovenštiny a tikající rokokové hodiny v pozadí. Tak si generace Čechů vybavují prezidenta Gustáva Husáka. Ve skutečnosti ale Husák tak nudný a šedivý nebyl. Vzdělaný egoista byl přesvědčený o svém poslání, ale zároveň ochotný měnit názory jako ponožky.

Od smrti komunistického politika, jenž se stal symbolem normalizace a kterého spisovatel Milan Kundera pojmenoval prezidentem zapomnění, uplynulo v pátek 20 let. 

Jaký byl Husák ve skutečnosti? Založením vlastně intelektuál, ale také muž věřící především sám sobě a přesvědčený o své výjimečnosti. Podle historika Zdeňka Doskočila z Ústavu pro soudobé dějiny byl politický pragmatik a vyznával jednoduché heslo - nová situace, nový postoj. Dobře ho prý charakterizuje výrok z konce roku 1968, kdy se obhajoval před kritiky, kteří mu zazlívali, jak rychle mění své politické postoje. "Když prší, tak si vezmu ven deštník. Když ale vysvitne slunce, tak přece nebudu dál chodit po ulici s deštníkem, vypadal bych jako blázen." 

Prezident ČSSR Gustáv Husák při prohlídce drůbežárny

Husákovi do politiky pomohla souhra okolností. Za války se aktivně odboje neúčastnil, a byl proto odtržený od stranických špiček. Komunističtí odbojáři, kteří na rozdíl od něj proti fašismu aktivně vystupovali, ale byli postupně zatýkáni a strana měla náhle nouzi o lidi. V roce 1943 se tak Husák dostal do ilegálního vedení komunistické strany a mezi organizátory SNP.

V 50. letech byl ve vykonstruovaném procesu obviněn z buržoazního nacionalismu a téměř 10 let strávil ve vězení. Pak pracoval v pozemních stavbách a Ústavu státu a práva. Tehdejší prezident Antonín Novotný jeho návrat do politiky nechce, Husák ale na začátku roku 1968 vystupuje velice radikálně na veřejnosti a navíc má velice "atraktivní" minulost. S aureolou muže vězněného za hájení slovenských národních zájmů (buržoazní nacionalismus) je najednou neúnosné nepřizvat ho do nejvyšších pater politiky.

Falešný reformista

Husák je často veřejností vnímán jako zrádce Dubčeka a ideí roku 1968. Jako politik, který se v 60. letech dostal k moci na vlně změn a reforem a pak od nich ustoupil. To ale podle Doskočila není celá pravda.

Waldemar Matuška, herečka Jaroslava Obermaierová v rozhovoru s prezidentem ČSSR Gustávem Husákem během setkání s českými a slovenskými umělci v červnu 1982 ve Španělském sále Pražského hradu

Gustáv Husák

Narozen 10. 1. 1913 v Bratislavě. Vystudoval práva. Od roku 1933 člen KSČ. V letech 1944-1950 člen ÚV KSS. Od roku 1945 také člen ÚV KSČ. V únoru 1951 zatčen, v dubnu 1954 odsouzen v nezákonném procesu. 1960 propuštěn na svobodu. Později zaměstnanec Pozemních staveb. Po rehabilitaci a vrácení členství ve straně vědecký pracovník Ústavu státu a práva Slovenské akademie. Od srpna 1968 člen ÚV KSČ a v dubnu 1969 zvolen prvním tajemníkem ÚV KSČ. 29. 5. 1971 se stává generálním tajemníkem ÚV KSČ. O čtyři roky později prezidentem ČSSR. 21. 12. 1989 mu bylo členství v KSČ pozastaveno, v únoru 1990 byl vyloučen. Zemřel 18. 11. 1991. V červnu 1994 byl přijat členskou základnou Komunistické strany Slovenska za jejího člena in memoriam.

Pokud prý čteme jeho projevy, tak vidíme, že sice byl radikální, ale jen v detailech. V podstatě byl přesvědčeným komunistou. "Na jaře 1968 tak například kritizuje přísnou ostrahu hranic a prohlašuje, že Devín je obtočený drátem jak koncentrační tábor. Na podzim už ale říká, že hranice není korzo, aby si po něm každý chodil, jak chce," uvádí příklad Doskočil. Lidé jsou najednou překvapeni, jak Husák otáčí. Už si ale nepamatují, že v tom prvním projevu také prohlásil, že ČSSR není pupek světa a nemůže si dělat, co chce, nebo že odmítl připustit existenci opoziční politické strany. Stejně tak se nejdříve postavil za Dubčeka a později tvrdil, že byl oklamán.

Sen o vlastní politice

V dubnu 1969 se dostal na vrchol mocenské pyramidy a stal se prvním tajemníkem strany. "Samozřejmě, že využil situace a po moci chňapl. Vnímal to jako satisfakci," říká Doskočil. Podle historika ale Husák rychle pochopil, že SSSR akceptuje pouze tvrdou pacifikaci české společnosti. Podle hesla raději to udělám já než někdo jiný se této role chopil a rozhodl se předvést sovětům ČSSR jako stabilizovaný satelit. Doufal totiž, že pak dostane konečně prostor k vlastní politice.

Zůstalo ale jen u čekání, které trvalo 20 let. Příležitost vzít otěže událostí konečně jen do svých rukou nikdy nepřišla. Husák totiž musel téměř neustále dělat, co mu vnutili jiní. Byl pod tlakem konzervativců ve straně a musel se spoléhat na podporu SSSR. Tam dobře věděli, že lidé spojení s okupací z roku 1968 by v čele státu neměli šanci a Husák tak pro ně byl vhodným kompromisem.

"Husák nebyl hloupý a dobře věděl, co se kolem něj děje. Bylo mu jasné, že poměry ve společnosti nejsou dobré a vývoj se ubírá jinam, než byl jeho záměr. Na druhou stranu nikdy nenašel sílu sám odejít," hodnotí Husákovu dobu Doskočil.

Možná šance na změnu se ukázala v roce 1987 s příchodem Michaila Gorbačova a nástupem perestrojky. V té době ale už Husák na zásadní změnu neměl sílu. Navíc i zde čekal na pokyn od velkého bratra, který ale nepřišel. Přes všechna očekávání totiž sovětům zabetonovaný stav v  ČSSR vyhovoval. Gorbačov měl totiž svých starostí dost a žádnou radikální změnu si nepřál. Proto také vsadil na Milouše Jakeše, což bral Husák jako potupu.

Michail Gorbačov s manželkou Raisou a Gustávem Husákem procházejí centrem Prahy při státní návštěvě v dubnu 1987.

"Nejsem hovno u cesty"

Zajímavou událost z roku 1987, která ukazuje Husáka v jiném světle, než jak ho známe, popsal v časopise Dějiny a současnost známý historik Jiří Suk. Situace tehdy volala po změnách a nikdo z vedení KSČ netušil, jaké budou. Skupina konzervativců kolem Vasila Bil'aka a Aloise Indry se obávala, že změny proběhnou bez nich, a proto se je snažili sami vyvolat. Bil'ak se na předsednictvu KSČ pokusil sesadit Husáka z funkce a zároveň rozdělit do té doby spojené funkce prezidenta a generálního tajemníka strany. 

"Nejsem hovno na cestě, do kterého lze kopnout.... Vidím vám všem až do žaludku," reagoval tehdy nezvykle drsnými slovy Husák. Celá debata, na které zazněl překvapivý návrh, se pak zvrhla v hádku plnou osobních invektiv a osočování z piklů a vytváření zájmových skupin.

Husák sice zmobilizoval všechny svoje politické síly i spojence, realita ale byla neúprosná. V prosinci boj vzdal a jako generální tajemník skončil (nahradil ho Jakeš). Zůstala mu jen funkce prezidenta. "Jsi skutečně rovný mezi rovnými," ocenil pokrytecky jeho rozhodnutí Indra.

18. listopadu 2011


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video