Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Gruzínští vojáci budou sloužit v Silách rychlé reakce NATO

  13:32aktualizováno  13:32
Gruzie se stane čtvrtou nečlenskou zemí NATO, která poskytne své vojáky do aliančních Sil rychlé reakce (NRF), které mohou být v případě potřeby nasazeny kdekoliv ve světě. Rozhodnutí má být dalším krokem, kterým si chce Tbilisi v budoucnu vysloužit možné přijetí do Severoatlantické aliance.

Gruzínští vojáci během polního cvičení u Vaziani | foto: Ministerstvo obrany Gruzie

Gruzínský premiér Irakli Garibašvili oznámil, že jeho země poskytne do aliančních jednotek NRF zatím asi 130 vojáků. Po Finsku, Švédsku a Ukrajině se stane Gruzie čtvrtou zemí, která sice není členem NATO, ale do spojeneckých expedičních jednotek nasaditelných kdekoliv ve světě posílá své vojáky.

NRF

Speciální mnohonárodní jednotky, připravené rychle zasahovat na různých místech ve světě. Jsou určeny pro operace v krizových situacích, pomáhají v boji proti terorismu, při evakuaci civilistů, slouží jako demonstrativní síly pro odražení agrese.

Ministři členských zemí NATO především ve světle ruské anexe Krymu nedávno rozhodli o znásobení počtu vojáků NRF z nynějších 13 tisíc až na 40 tisíc. Rozšíření by se mělo týkat námořních, leteckých i speciálních sil.

Na vzniku expedičních jednotek se členské státy NATO dohodly během pražského summitu v roce 2002. Česká armáda pro NRF v minulosti pravidelně vyčleňovala například protichemickou jednotku nebo jednotky rychlého nasazení.

Částečně byly dosud jednotky nasazeny v postižených oblastech po hurikánu Katrina ve Spojených státech nebo po zemětřesení v Pákistánu.

„To svědčí o vysoké úrovni spolupráce mezi gruzínskými ozbrojenými silami a Aliancí,“ řekl Garibašvili na summitu světových lídrů v sídle OSN.

Garibašvili ve svém projevu připomněl, že se Gruzie podílí rovněž na operacích Evropské unie ve Středoafrické republice nebo v Mali. „Rozhodli jsme se přispívat ke globální bezpečnosti a stabilitě, proto se pravidelně účastníme mezinárodních bezpečnostních a mírových mise“ konstatoval s tím, že chce jeho země ukázat, jak spolehlivým partnerem je.

Příspěvek do Sil rychlé reakce má být zároveň dalším krokem Tbilisi, jak „napomoci“ k přijetí do NATO. O pozvánku ke členství usiluje země již roky a příslib, že se jednou stane právoplatným členem Aliance dostala už dávno. Obecně se ale očekává, že ze čtyř nynějších možných kandidátských zemí - Černé Hory, Makedonie, Bosny a Hercegoviny a Gruzie, dostanou při nejbližší možné příležitosti pozvánku zatím jen dvě první.

Minimálně od rusko-gruzínské války v roce 2008 patří Gruzie mezi nejaktivnější nečlenské země. Aliance nedávno nedaleko Tbilisi otevřelo společné výcvikové a hodnotící centrum (JTEC).

Ozbrojené síly procházejí reformami, pravidelně se účastní aliančních cvičení i zahraničních operací včetně Afghánistánu. Tam země udržuje kontingent o síle 885 vojáků, což je nejpočetnější příspěvek z nečlenských zemí NATO.

„Gruzínští vojáci sloužili bok po boku s vojáky NATO na nejnebezpečnějším místě Afghánistánu, v provincii Hílmand. Gruzínští bojovníci budou vždy stát vedle svých spojenců všude tam, kde je jejich přítomnost zapotřebí,“ připomněl Garibašvili.

Autor: natoaktual.cz


Témata: NATO




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.