Bývalý diplomat Jiří Gruša

Bývalý diplomat Jiří Gruša | foto: Monika Hlaváčová, MF DNES

Gruša vystoupil z vědecké rady ústavu pro studium totality. Další ho následují

  • 98
Disident, spisovatel a dlouholetý velvyslanec v Německu Jiří Gruša vystoupil z vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Podle Gruši stojí za jmenováním nového šéfa ústavu Jiřího Pernese politické tlaky. Poslední kapkou pro něj bylo, když dostal k vyplnění osobní dotazník. V roce 1987 byl totiž vězněn za román Dotazník, v němž hrají důležitou roli nesmyslné dotazníky z doby normalizace.

Důvodem vašeho rozhodnutí je osoba pana Pernese, nebo způsob jakým se do funkce dostal?
Já pana Pernese vůbec neznám a nic o něm nevím. Stejně jako o výsledcích jeho vědecké práce. Ale to je také jedním z důvodů mého kroku. Přece by nebyl problém jmenovat již vyprofilovanou a všeobecně respektovanou osobnost. Když někdo vstupuje do soutěže na místo ředitele za takových okolností, tak i to vypovídá o osobnosti.

historici odcházejí

Ve stejnou dobu jako Jiří Gruša odešel z vědecké rady také její místopředseda, uznávaný vojenský historik Eduard Stehlík. Podle něj Pernes využil informací, které měl jako šéf vědecké rady. "Nevadí mi aféry, které se kolem jmenování vynořují. Vadí mi lidský rozměr celé věci. To, co udělal pan Pernes, není košer," uvedl Stehlík. Další dva členové rady prý svůj odchod zvažují. Vědecká rada je odborný poradní orgán ředitele ústavu a je v ní patnáct lidí.

Podle vás jde tedy o malou sebekritičnost pana Pernese, nebo o výsledek politického tlaku?
Rozhodně výsledek politického tlaku. Pan Pernes představuje byrokratickou strukturu, která je politicky ovlivnitelná. To není výtka vůči němu, ale obava.

Od koho podle vás vycházejí politické tlaky na ústav?
Jsme země, kde se komunisté dostali k moci s hlasovacím lístkem v ruce a kde se většina národa rozhodla budovat sovětský systém. Všichni, kdo se tohoto budování zúčastnili, teď mají biografický problém. Právě od této části lidí pak vychází kritika úřadu. Oni se pokouší vědeckými argumenty dokazovat, že není správné, když ústav zveřejní nějaké informace. Přitom ústav by měl právě těmto lidem jejich minulost ne předhazovat, ale dokumentovat. Abychom některé chyby neopakovali.

Udělal podle vás pan Pernes již nyní nějaký chybný krok směrem k ústavu?
Pracoval jsem ve vědecké radě a očekával jsem tedy, že se mně bude vedení ptát na radu. Dostal jsem ale panem Pernesem schválený osobní dotazník s žádostí o vyplnění. Já, který jsem napsal román Dotazník. To přece nemůže myslet vážně! Tak to už jsem musel říci, děti trhněte si nohou, to už mám za sebou.

O co se pan Pernes v dotazníku zajímal?
To není důležité, chyba už je, že vytváří situaci, kdy nám klade otázky. Místo aby se na otázky ptal. Když chcete dešifrovat minulost založenou na dotaznících, tak je nesmíte používat.

boj o vední ústavu

Historik Jiří Pernes se vedení Ústavu pro studium totalitních režimů (USTR) ujme 1. dubna a vystřídá Pavla Žáčka. Jeho nástup provázela řada problémů. Výběrové řízení vyhrál jen těsnou většinou hlasu členů rady ústavu. Její šéfka Naděžda Kavalírová pak odmítla podepsat jeho jmenovací dekret a rada kvůli tomu narychlo měnila své stanovy. Pernes čelí kritice mimo jiné kvůli tomu, že před listopadovou revolucí navštěvoval Večerní univerzitu marxismu-leninismu a neuvedl to v životopisu. Proti Pernesovi se kvůli tomu postavila část zaměstnanců, která jako Iniciativa neUSTRčených požadovala vypsání nové soutěže. Výběrové řízení podle nich mělo formální nedostatky.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video