Grulich věděl o lustračních podvodech

Brno - Bývalý ministr vnitra, sociální demokrat Václav Grulich, přiznal, že věděl o některých neoprávněných lustracích. Kvůli častým sporům se svým předchůdcem Janem Rumlem však mlčel.

Grulich řekl, že asi deset výjimek pro některé zaměstnance ministerstva vnitra, které se vztahovaly na jejich nedostatečné vzdělání, ale i na jejich příslušnost k bývalé Státní bezpečnosti, existovalo ještě při jeho nástupu na tento úřad v roce 1998.

Grulich prohlásil, že kvůli neshodám s Rumlem nechtěl rozněcovat kolem této skutečnosti žádné "půtky". Problémem v otázce neoprávněně vydaných negativních lustračních osvědčení byl podle něj benevolentní přístup k této problematice z nejvyšších míst, především od federálního ministra vnitra Jána Langoše a
jeho tehdejšího náměstka Rumla.

"Jestliže se má dojít ke kořenům tohoto problému, musí se jít přímo za těmito osobami," dodal Grulich.

Místopředseda Senátu Jan Ruml (Unie svobody) odmítl Grulichovy výroky jako absurdní, neodůvodněné a politicky motivované. Ruml tvrdí, že opakované výpady už musí vnímat jako promyšlený politický útok. Zopakoval, že jako náměstek federálního ministra vnitra měl na starosti výlučně federální policii - lustrace do jeho pravomoci nespadaly.
"Je absurdní, že představitelé sociální demokracie, která vždy byla proti lustracím, dnes vytvářejí dojem, že ti, kdo lustrační zákon prosadili, tak učinili proto, aby kryli agenty StB. Je absurdní, že jako na údajného viníka lustrační kauzy se ukazuje na mě, který jsem propustil tisíce příslušníků StB z ministerstva vnitra," řekl Ruml.
Grulich byl ministrem vnitra od nástupu sociálnědemokratické vlády Miloše Zemana v roce 1998. Loni v dubnu ho vystřídal Stanislav Gross.

Gross v uplynulých dnech informoval o 117 případech neoprávněně vydaných negativních osvědčení z let 1991 až 1993. Uvedl, že za vydání sporných osvědčení je odpovědné československé ministerstvo vnitra, které je agentům vojenské kontrarozvědky vydalo dříve, než od ministerstva obrany získalo všechny potřebné podklady.

Grossův úřad teď proto začal prověřovat všech asi 150 tisíc lustračních osvědčení, k nimž tehdejší vojenská kontrarozvědka poskytla podklady. Gross v pondělí naznačil, že ve státní správě dosud pracují lidé, kteří mají neoprávněně vydané negativní lustrační osvědčení.

Vyšetřovatelé začali zjišťovat, kdo nese za aféru odpovědnost.

Prohlášení ministra vnitra Stanislava Grosse o 117 neoprávněně vydaných lustračních osvědčeních je podle předsedy Pravého bloku Petra Cibulky jen podvod, který má zakrýt mnohem horší skutečnost. "Ministr Gross samozřejmě lže a zakrývá pravdu, která je tisíckrát závažnější, a je to možno velmi snadno dokázat," řekl Cibulka. "Tvrdím, že Stanislav Gross je nevěrohodný, vždycky byl nevěrohodný a komunističtí zločinci, před kterými nás má chránit, jsou vlastně jeho nejlepší spojenci," dodal.
Ministr vysvětlil, že orgány státní správy, které zaměstnávají osoby potřebující negativní lustrační osvědčení, zašlou vnitru seznamy těchto lidí a ministerstvo vnitra sdělí, zda u těchto osob došlo v posledních dnech k nějaké změně.

K této praxi podle Grosse přistoupilo v předchozích dnech už ministerstvo zahraničních věcí. Vnitro totiž od ministerstva zahraničí obdrželo seznam pracovníků tohoto úřadu, kteří podléhají povinnosti předložit lustrační osvědčení. Uplynulý víkend měli lidé z vnitra porovnat tento seznam se seznamem dosud zjištěných 117 neoprávněně vydaných osvědčení a výsledek sdělit ministerstvu zahraničí počátkem tohoto týdne.

Aféra s neoprávněně vydanými negativními lustračními osvědčeními vypukla 1. června, když Gross na tiskové konferenci ČSSD oznámil vydání stovky těchto osvědčení lidem z resortu obrany. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík ihned prohlásil, že v jeho resortu nyní pracuje jen osm lidí s nesprávným osvědčením. Právě při jejich bezpečnostních prověrkách narazilo ministerstvo obrany na nesrovnalosti a upozornilo na ně ministerstvo vnitra.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video