Gross: Zeman živí krizi pro svůj návrat

  • 365
Výzvy k rezignacím, které vydává z Vysočiny, jsou důkazem, že nikdy nemyslel svůj odchod z politiky vážně, vzkazuje na adresu Miloše Zemana místopředseda vlády Stanislav Gross. Bývalý šéf ČSSD v rozhovoru pro Lidové noviny řekl, že by ze svých postů ve straně měli odstoupit premiér Špidla, Gross a šéf sněmovny Zaorálek.

"Miloš Zeman v minulosti několikrát zopakoval, že se vrátí jen v případě krize. Jelikož krizi potřeboval, tak byla vyrobena," řekl iDNES Gross.

Místopředseda ČSSD připouští, že ho výroky Miloše Zemana mrzí. "Myslím, že byl velkou osobností, ale jeho jednání v posledních měsících neodpovídá jeho dřívějšímu formátu."

Podle Grosse nerozděluje stranu dění v ČSSD, ale právě osoba Miloše Zemana. "Jsem si jist, že krize bude trvat jen krátkou chvíli a že ji brzy překonáme," dodal Gross.

Zeman navrhl odchod Špidly, Grosse i Zaorálka
Zeman už o víkendu vzkázal, že by na sjezdu volil do čela strany namísto Vladimíra Špidly nynějšího místopředsedu Zdeňka Škromacha.

V rozhovoru pro Lidové noviny Zeman doporučuje, kdo z vedení ČSSD by měl rezignovat na své funkce.

"Myslím, že by měli odstoupit všichni ti, kteří zákulisními intrikami nejvíc přispěli k rozkladu strany. Takže nejenom Vladimír Špidla nebo Stanislav Gross, ale například i Lubomír Zaorálek," řekl Zeman.

Špidla ani Zaorálek nechtěli Zemanova slova komentovat. "O věcech, které se týkají sociální demokracie a jejího současného vnitřního života, bych se raději bavil se sociálními demokraty tváří v tvář, a nechtěl bych vzkazovat své názory přes média," řekl Zaorálek ČTK. "Přečtu si to a pak zareaguji," uvedl Špidla.

Špidla chyboval, ale kraje ho nesesadí

Zemanovy vzkazy vadí i jeho příznivcům
Vzkazy bývalého předsedy ČSSD už vadí i jeho skalním příznivcům.

"Já mám Miloše Zemana velmi rád, ale on nemůže vydávat příkazy z Vysočiny, aniž by se těch věcí zúčastnil. Buď se nám pokusí ukázat cestu a zapojí se do procesu, nebo ať nám nedává pokyny odjinud," řekl ČTK poslanec Robert Kopecký.

Soudí, že Zeman svou šanci vrátit se do politického dění už propásl. "Nemůže mě řídit na dálku, nejsem robot," dodal poslanec.

Ostrými slovy nešetřil ani senátor za ČSSD Richard Falbr. "Je to hloupé ovlivňování výsledků sjezdu. O tom, co se na sjezdu stane, nebude rozhodovat Zeman, ale delegáti. Připadá mi velmi nevkusné a hloupé, že to dělá touto formou," řekl bývalý odborový předák, který možná bude na sjezdu kandidovat do vedení.

Nemám podporu, tvrdí Škromach
Pozice premiéra Špidly ve straně je přes kritiku Zemanových výroků oslabená. Ministr Škromach, kterého expremiér navrhuje jako šéfa strany, se však zatím podle svých slov Špidlu nahradit nechystá.

"Pokud vím, tak Vláďa Špidla má nominaci asi ze dvanácti krajů na předsedu, já mám nominaci z několika krajů na místopředsedu, takže pokud tato situace trvá, není třeba o tom uvažovat," řekl v rozhovoru pro Český rozhlas.

ČSSD bude totiž na konci března vybírat na sjezdu nového předsedu. Funkci bude Špidla obhajovat, oficiálního protikandidáta zatím nemá.

Pro budoucnost premiéra a šéfa ČSSD Vladimíra Špidly bude také důležitý výsledek hlasování poslanců o důvěře koaliční vládě.

Škromach: Hlasování může být i proti mně
Tomu, že vláda důvěru dostane, věří nejen premiér, ale také jeho oponent Škromach. "Je důležité, abychom věděli, jestli ta podpora ve sněmovně je. Já si myslím, že je a že vláda důvěru získá," říká Škromach.

Pokud kabinet Vladimíra Špidly důvěru nedostane, Škromach nevylučuje, že by v jeho sociálnědemokratické části mohly proběhnout změny.

"Na druhé straně by hlasování mohlo být, řekněme, určitou záminkou k některým změnám, které by třeba i ve vládě mohly proběhnout."

"Pokud by to bylo vnímáno jako vendeta v podstatě vůči všem, kdo si myslí, že Miloš Zeman by byl stejně dobře zvolitelný, jako byl nakonec zvolen Klaus, tak to samozřejmě možné je... Ale jinak samozřejmě jsem ochoten nést svůj ortel a nedělá mi to nějaký problém. Pokud se tak premiér rozhodne, tak to samozřejmě budu akceptovat," dodal pro Český rozhlas Škromach.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video