Původně měly svůj podpis pod ústavu připojit hlavy států, tedy například britská královna Alžběta II.
"Teď se ale uvažuje o tom, že by to byli předsedové vlád, protože právě oni smlouvu dohodli a je na nich, aby rozhodli, kdo to bude," říká český velvyslanec při Evropské unii Jan Kohout.
To by znamenalo, že by Česká republika nakonec nebyla "černou ovcí", která by jako jediná poslala předsedu vlády. Prezident Václav Klaus už předem oznámil, že podpis euroústavy přenechá jiným.
Důvodem je jeho nesouhlas s obsahem této nové mezivládní smlouvy, která rozšiřuje oblasti, ve kterých stačí k rozhodnutí jen většina, a nikoli souhlas všech členských zemí.
Řím byl za místo podpisu euroústavy podle Kohouta vybrán symbolicky. "Navazujeme tu na Římskou smlouvu, která položila základ vzniku Evropských společenství," řekl Kohout.
Všechny předchozí smlouvy, tedy například tu z Nice, která umožnila rozšíření EU o deset nových zemí, podepisovali "jen" ministři zahraničí. I když šéfové vlád EU při slavnostním ceremoniálu euroústavu potvrdí, čeká je ještě složitá práce prosadit schválení dokumentu také doma.
Až ve třinácti zemích unie se totiž bude konat referendum. Zejména pak v euroskeptické Británii hrozí, že ji občané odmítnou. Pokud se jediná země postaví proti, nemůže euroústava, která mimo jiné zjednodušuje systém rozhodování uvnitř EU, platit.
V Česku by se mohlo všelidové hlasování konat ve stejnou dobu jako příští parlamentní volby v roce 2006. To navrhuje premiér Gross, avšak opozice s tím nesouhlasí.
V Evropě se také ozývají návrhy, aby všechna referenda byla ve stejný den. "Tento názor ale zastává spíše menšina politiků," poznamenal velvyslanec.
