Počítá s ní už první návrh takzvaného volebního zákoníku, jejž ministr vnitra Stanislav Gross nedávno rozeslal svým ministerským kolegům a který MF DNES získala.
Prezidenta by měli podle Grossova návrhu lidé volit stejně, jako volí senátory. Pokud by žádný kandidát nezískal v prvním kole nadpoloviční procento hlasů, konalo by se kolo druhé, kam by postoupili dva nejúspěšnější kandidáti z prvního kola volby.
Přímou volbu prosazovali před volbami před dvěma lety všechny strany vládní koalice. ODS ho odmítala, ale poté, co kandidaturu na podzim 2002 oznámil Václav Klaus, změnila názor.
Podle sociologů by však přímá volba přinesla Václavu Klausovi jako úřadující hlavě státu velké naděje na znovuzvolení. "Společnost je rozčarovaná z politiky, nevidí žádný nový talent, a tak může mít tendenci rozhodovat konzervativně," říká sociolog Jan Hartl. "Václav Klaus navíc nedělá velké chyby, a tak žádné překvapení při první přímé volbě čekat nemůžeme."
Prezidentův mluvčí Petr Hájek tvrdí, že Václav Klaus nemá na přímé volbě, kterou na rozdíl od volby v parlamentu nemohou ovlivnit zákulisní dohody, žádný velký zájem. "Prezident považuje přímou volbu za stejně kvalitní jako volbu v parlamentu," tvrdí Hájek.
Koaliční politici tvrdí, že chtějí přímou volbu prosadit, byť může Klausovi pomoci: "Podporujeme přímou volbu, i když jsme si vědomi, že by měl Václav Klaus ohromné šance na znovuzvolení. Tato změna by se ale neměla šít na konkrétní jména," říká místopředseda Unie svobody Jan Hadrava.
Naopak předseda ODS Mirek Topolánek je zdrženlivý: "Nemám na přímou volbu prezidenta pevný názor, byla to vlajková loď jiných stran. Pro nás to není absolutní priorita tohoto roku," říká Topolánek.
Cesta k přímé volbě však bude ještě složitá. Kvůli změně ústavy by se na ní musela shodnout koalice s ODS. Problémy lze očekávat zejména v Senátu. "Jsem velmi skeptický k tomu, že by přímá volba mohla v Senátu projít," říká šéf senátorů KDU-ČSL Jiří Stodůlka
Jeho názor je v horní komoře poměrně rozšířený: "Přímá volba by znamenala další oslabení Senátu. Ten má přitom už teď malé pravomoci," říká Stodůlka. Další politici zase upozorňují na to, že by přímo volený prezident měl mít i větší pravomoci než dnes.
Přímá volba prezidenta není jedinou novinkou, kterou může nový volební kodex přinést. Gross o něm teď bude jednat s místopředsedy vládních stran Janem Kasalem (KDU) a Pavlem Němcem (US).
Vedle možnosti korespondenční volby pro krajany a počtu volebních obvodů (vnitro navrhuje zachovat 14 krajů) bude jedním z hlavních témat i změna procenta hlasů nutného pro vstup do sněmovny.
Hospodářské noviny v pondělí s odvoláním na Grosse napsaly, že by se hranice během koaličních jednání mohla snížit. To by mohlo významně pomoci vládní Unii svobody, jejíž preference se drží pod pěti procenty.
"Je to legitimní otázka k diskusi, ale to neznamená, že se na změně dohodneme. Naše pětiprocentní hranice patří k nejvyšším v Evropě a to je nespravedlivé. V jiných zemích jsou to třeba jen tři procenta." říká Pavel Němec.
