S pětašedesáti procenty přízně (podle posledního průzkumu STEM) je stále nejpopulárnější figurou české stranické politiky. Jak to souvisí s tím, jak řídí své ministerstvo?
Veřejnost to pozná
"Mám dojem, že je mnohem víc dominující postavou uvnitř ČSSD než ministrem vnitra," říká Jan Vidím (ODS), předseda bezpečnostního výboru sněmovny, tedy vlastně hlavní Grossův oponent.
"I když s řadou jeho kroků, například policejní reorganizací, nesouhlasím, musím přiznat, že nějakou opravdu fatální chybu zatím neudělal."
Gross od svého nástupu na vnitro vsadil na jednoduchou taktiku: téměř výhradně se věnuje problémům policie a bezpečnosti - reforma veřejné správy, mocně kritizovaná opozicí kvůli nárůstu byrokracie, jako by šla mimo něj.
Jenže v poslední době se právě v policii zrodilo několik afér, které dopadají na Grossův obraz. Několik zaměstnanců policejního prezidia včetně ekonomické náměstkyně je stíháno za podezřelé zakázky.
Vyšlo najevo, jak neuvěřitelně laxně si policie počínala v případě sériových vrahů manželů Stodolových. (To mimochodem ukazuje, jak je ošidné hodnotit policii podle "objasněnosti" - policie zpětně prověřuje několik desítek už "objasněných" úmrtí.)
Policejního prezidenta Jiřího Koláře (kterého si mimochodem sám nevybral) Gross ve funkci drží bez ohledu na všechny aféry. Když Kolář před čtrnácti dny oznámil, že uvažuje o demisi, Gross mu okamžitě vzkázal, že by takový krok policii nepomohl.
Když se měl Gross jasně vyjádřit k situaci v policii, potřeboval k tomu využít snad veškerý svůj komunikační talent.
"Nedám ruku do ohně za každého z padesáti tisíc policistů. Jsem v poslední době hodně naštvaný, těch problémů je docela dost. Mám důvěru k řadě lidí, budeme se snažit dělat, co půjde. Ale pravda je, že problémů je dost a rozhodně je zametat pod koberec nebudu," prohlásil Gross nedávno v Kotli na Nově.
A vzápětí v rozhovoru pro deník Právo slíbil, že viditelné změny v policii nastanou už do "šesti týdnů". Na přímou otázku, o jaké změny půjde, však neodpověděl: "Jsou to věci, které podléhají určitému stupni utajení, ale veřejnost to v poměrně krátkém horizontu pozná."
Rychlá a patřičně propagovaná reakce na vážné problémy patří mezi Grossovy obvyklé postupy. Letos na jaře se například dočkal velmi tvrdé kritiky, a to přímo od svých kolegů ve vládě. Kabinet totiž konstatoval, že "korupce dosáhla obrovské míry, do ekonomiky se dostává ročně kolem dvaceti miliard korun pocházejících ze zločinu a policie nedokáže korupci účinně čelit".
Teď je Stanislav Gross hlavním garantem protikorupční kampaně, která by měla zavést i dosud nevyzkoušené novinky, jako "test integrity" - tedy fakticky princip "policejní provokace". Podobné to je se situací na silnicích.
Fakt, že čeští řidiči patří mezi největší "zabijáky" v Evropě, je znám už delší dobu. V minulých dnech ministr vnitra osobně ukázal, jak moc chce věci řešit: policie na mimořádné tiskové konferenci za Grossovy účasti oznámila, že rozjela křížové tažení proti bezohledným řidičům - začala akce Kryštof.
|
Správné místo, oblečení a čas Je to neobvyklý obrázek v samém centru metropole. Na pražském náměstí Republiky v sousedství luxusních hotelů a značkových obchodů na procházejícího najednou zpoza výkladu shlíží rozesmátá tvář ministra vnitra Stanislava Grosse. Není to neobvyklá reklama: to jen Grossovo ministerstvo v jedné ze svých budov propaguje svého šéfa, kterak rozdává dětem ceny ve výtvarné soutěži. "Má neuvěřitelný talent být ve správnou chvíli na správném místě a ve správném oblečení," glosuje to poslanec ODS Jan Vidím. "Nekritizuji to, prostě to umí." Klasickou ukázkou Grossova propracovaného image byl notoricky známý obrázek z loňských povodní: zatímco premiér Vladimír Špidla mezi kalužemi škobrtal v polobotkách, jeho první zástupce si to rázoval v bagančatech a černém policejním tričku. Byl to promyšlený vzkaz pro všechny. "Jsem tu pro vás," vzkazoval občanům. "Jsem jedním z vás," znělo zase poselství jeho podřízeným. Grossova schopnost naslouchat náladám veřejného mínění je všeobecně známá. Když se Češi během pražského jednání Mezinárodního měnového fondu v září 2000 poprvé setkali s opravdu radikálními demonstranty, přišel Gross okamžitě s odpovědí: návrhem na zpřísnění shromažďovacího zákona. O rok později, po 11. září 2001, zase navrhl v atmosféře strachu z teroristů významné zvýšení pravomocí pro policii a tajné služby. A když už začalo být příliš mnoho rozruchu kolem jeho kontroverzních spolupracovníků (například absolventa komunistické Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti Václava Jakubíka), Gross se jich nemilosrdně zbavil - z mocného policejního náměstka Jakubíka se ze dne na den stal "obyčejný" okresní ředitel v Mostě. Mimochodem: jména dnešních Grossových náměstků si nepamatují ani někteří vlivní poslanci branně bezpečnostního výboru sněmovny. Pro Grosse to má jeden efekt: vnitro je dnes pro veřejnost jen on. |
