Gross chce na úkor občanů posílit úřady

  • 33
Ministr vnitra Stanislav Gross prosazuje v parlamentu dva zákony, za něž si vysloužil kritiku, že chce omezovat práva lidí a posilovat moc úřadů. Jak se vyrovnat s tím, že při demonstracích občas někdo rozbije výlohu? Nebo že se někteří lidé brání stavbě továrny ve svém sousedství? Ministr vnitra má recept, s nímž teď přišel do sněmovny: přitvrdit zákony.

Bude-li přijat Grossův návrh zákona o shromažďování, budou moci úřady například potrestat organizátora demonstrace, protože nedokázal zabránit tomu, aby při ní nevznikla žádná škoda.

A bude-li přijat návrh správního řádu, může to znamenat, že třeba při stavbě nového podniku nebude moci jako dosud majitel sousedního pozemku nahlížet do všech dokumentů a odvolávat se proti jednotlivým úředním postupům. Úředník bude moci podle vlastního uvážení rozhodnout, k čemu všemu se soused může vyjadřovat, a k čemu ne.

Zatímco o návrhu shromažďovacího zákona poslanci ještě nerozhodli, správní řád už před měsícem zamítli. Jenže Gross nyní použil fintu, aby ho vrátil do parlamentu. Předlohu přiřadil k jinému zákonu a poslanci se správním řádem budou znovu zabývat možná už dnes. "Samozřejmě to není úplně standardní postup, ale je možný," říká Gross.

Ministr odmítá, že by nový správní řád někoho omezoval. "Návrh prošel velkou diskusí mezi legislativními odborníky a tato námitka nebyla shledána jako relevantní," dodává. Názor, že by účastníci správních řízení neměli mít stejná práva, prosazuje rovněž ODS. "Ano, myslíme si, že by účastníci měli mít různá postavení," říká poslanec Marek Benda.

Jak se politici snaží omezit vliv občanů

• V roce 1999 a 2000 se skupina poslanců v čele s Václavem Brouskem z ODS snažila novelou zákona o ochraně přírody a krajiny výrazně omezit vliv ekologických organizací na to, kudy povede nová dálnice nebo kde se postaví supermarket. Poslanci návrh zamítli. "Snahou novely je zkrátit občanská sdružení v jejich právech účastnit se správních řízení," řekla Petra Buzková z ČSSD.

• V letech 2000 a 2001 poslanci ODS Václav Brousek, Jiří Drda a Karel Sehoř dvakrát navrhli a vzápětí dvakrát zase stáhli svůj návrh, aby se veřejnost mohla účastnit jen územního, a nikoli následujícího stavebního řízení.

• Parlament loni schválil zákon o obchvatu Plzně, který umožňuje urychlit vyvlastňování pozemků. Sněmovna přehlasovala i veto prezidenta Havla, kterému vadilo, že majitelé těchto pozemků budou omezeni ve svých právech. František Brožík z ČSSD na to reagoval prohlášením, že zákon neodporuje ústavním principům.

Benda tvrdí, že majitel pozemku sice může mít výhrady k tomu, jestli se mu z komína domu na sousední parcele nebude sypat na zahradu nepořádek, ale nic mu není do toho, jak má soused vyřešen rozvod elektřiny.

Lidovecký poslanec Miloslav Výborný se naopak snaží prosadit, aby i v novém správním řádu zůstalo vše při starém a všichni měli stejná práva. "V rukou dobrého úředníka ani původní text nehrozil tím, že by nějaký účastník mohl být krácen ve svých právech. Chtěl jsem ale odstranit překážku, která mohla přijetí správního řádu ohrozit," řekl Výborný v týdeníku Respekt.

Zda bude nakonec správní řád přijat, není jasné. Například ODS sice souhlasí s Grossem v tom, aby ve správním řízení měli jednotliví účastníci různé postavení, ale nelíbí se jim jiné pasáže předlohy. "Zákon je příliš složitý, úředník je vrchnost," tvrdí Benda.

Gross však věří, že se mu podaří návrh prosadit. Tvrdí, že nový správní řád je nutný mimo jiné proto, aby správní soudy, které by měly vzniknout od příštího roku, nebyly zahlceny případy, s jejichž vyřízením se počítá v běžném správním řádu.

Podobně nejistý je i osud návrhu zákona o shromažďování, který někteří politici a nevládní organizace kritizují stejně ostře jako správní řád.

Vadí jim například, že chystanou manifestaci by měli organizátoři oznámit úřadu už sedm pracovních dnů předem, přičemž dnes je to pět dní.

"Je to pokus o omezení shromažďovacího práva. Divím se, že to předkládá vláda, když sociální demokracie na demonstracích vyrostla," kritizuje předlohu odborový předák a senátor Richard Falbr. Ministr se brání, že chce zajistit, aby se demonstrace nezměnily v pouliční bitky jako při jednání finančníků v Praze před dvěma lety.

"V roce 1990, kdy bylo shromažďovací právo upraveno, se nepředpokládalo, že stejně jako ostatní demokratické státy i Česká republika se bude později muset vypořádat se stále sílícími tendencemi organizovaných skupin profesionálních demonstrantů a násilníků narušovat pokojný průběh shromáždění, dopouštět se násilí a ničit majetek," zdůvodňuje zpřísnění Gross.

Nevládní organizace, které se věnují dodržování lidských práv, uvádějí, že Grossova snaha posílit moc úředníků nad veřejností není ojedinělá. "Je tu obecná snaha přitvrzovat, zbavit se nepohodlných lidí," říká Pavel Černý z Ekologického právního servisu.

Dokládají to například návrhy některých poslanců na změnu zákona o ochraně přírody a krajiny, který zaručuje účast veřejnosti na rozhodování o stavbách ovlivňujících životní prostředí. Velmi aktivní byli v tomto směru zejména někteří poslanci ODS.

"Kdyby takovýto zákon platil již dříve ve Francii, nikdy by nestála Eiffelova věž, která do státní i městské poklady přináší miliardy. V Praze by nestála petřínská rozhledna," řekl před dvěma lety Václav Brousek z ODS, když se marně pokoušel prosadit novelu zákona o ochraně přírody a krajiny.

Náměstek ministra vnitra Pavel Zářecký se naopak domnívá, že veřejnost má stále větší možnosti podílet se na rozhodování. "Ve veřejné správě se pohybuji dvanáct let a žádné zužování prostoru pro veřejnost nevidím. Naopak, prostor se zcela jistě rozšiřuje," říká Zářecký, podle něhož se občanské iniciativy například při přípravě správního řádu účastnily jednání legislativní rady vlády anebo parlamentních výborů. "Buď poslanci dají za pravdu jim, nebo tvůrcům zákona. Jiná cesta není," dodává Zářecký.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video